Zdeněk Fink: Zásadní je udržet vodu v krajině

2. března 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

primátor Fink dokončení ÚV

O potřebě investic do obnovy vodohospodářské infrastruktury a posílení schopnosti krajiny zadržovat vodu (retenci krajiny) mluvil v rozhovoru pro deník Právo primátor Hradce Králové Zdeněk Fink. Celý rozhovor si můžete přečíst níže:

V posledních měsících se v Česku diskutuje o zastarávání vodovodů a související infrastruktury. Na příští rok jste oznámili investice do této oblasti ve výši téměř 250 miliónů korun. Odkud půjdou tyto peníze?

Investice financujeme ze tří zdrojů. Tím prvním jsou příjmy Vodovodů a kanalizací (VaK). Jde o nájem a dividendu od společnosti Královéhradecká provozní, a. s., která sítě provozuje a jejímž je VaK zhruba třetinovým akcionářem. Významným zdrojem je i předplacené nájemné zhruba ve výši 300 miliónů korun. Druhým zdrojem jsou dotace od ministerstva zemědělství a komerční úvěry, které ale hrají omezenou roli. Posledním zdrojem jsou pak prostředky od obcí, upisujících akcie VaK.

Za rok 2017 by měl nájem dosáhnout 248 miliónů. Za posledních zhruba 10 let jste především díky tomuto příjmu investovali do vodovodů a kanalizací 2,2 miliardy korun. Je to hodně, nebo málo?

Já to považuji za přiměřené. Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom mohli vše financovat jen z nájmu. To by ale nevycházelo. Díky posilování kapitálu máme naše sítě v pořádku. A to je pro nás jako majoritního vlastníka to nejpodstatnější. V tom spočívá i princip svěření provozu někomu jinému, subjektu s majoritním soukromým vlastníkem. Je mnoho vodárenských společností, vlastněných pouze obcemi. Právě u nich ale často dochází k podfinancování infrastruktury, vodovodních řadů, kanalizací, čističek… Nám jde o to, abychom mysleli na budoucnost. Nás se podfinancování netýká. Což je největší výhoda spojení se silným provozovatelem.

Řada obcí si ale stěžuje, že při angažmá soukromého vlastníka nejsou schopné dosáhnout na evropské dotace.

Dotace určitě pomohly řadě menších společností, aby třeba zrekonstruovaly čističku odpadních vod nebo postavily nový vodovod. Ale dlouhodobě není udržitelná myšlenka, že dotace nahradí nedostatečné pravidelné příjmy. My dnes potřebujeme na obnovu vodárenského majetku v Hradci Králové a okolí ročně zhruba 250 miliónů korun. Opakuji, že ročně, to přece jednorázová evropská dotace nezajistí. Dotace jednou nebudou nebo výrazně poklesnou. A tyto peníze pak budou jejich dnešním příjemcům chybět. Nesmíme zapomínat, že když postavíte nový vodovod, tak to znamená nové provozní náklady. A ty musí být pokryté z pravidelných příjmů. Kromě toho, vedle evropských tu existují také dotace ministerstva zemědělství. A ty jsou dostupné všem společnostem.

Nacházíme se v období různých ministerských návrhů, dotýkajících se vodohospodářství. Ať už jde o šetření vodou, či úroveň DPH. Co byste vy jako představitel statutárního města v této oblasti potřeboval do státu nejvíce?

Pro nás může do budoucna nastat problém, že peníze, za které nakupujeme vodu, nejdou zpátky do její retence (zadržování v krajině – pozn. autora). Druhou věcí je otázka, jak se stát postaví k zemědělství a lesnímu hospodářství. Na obrovských rozlohách vidíme kukuřici či řepku, od které se v Evropě upouští. Protože enormně vyčerpává půdu, a pokud je určená k výrobě biopaliv, tak se také enormně hnojí dusičnany. Tady vidím obrovský problém. Stát si evidentně málo váží zemědělské půdy. Na jednu stranu třeba brání rozvoji měst tím, že nemohou pro výstavbu zabírat další zemědělskou půdu. Na druhou stranu, kdyby se zintenzivnila jeho činnost směřující k dlouhodobě udržitelnému zemědělskému hospodaření, pomohlo by to i vodohospodářství. Stát by si měl vážit menších farem, plodin, které jsou zde tradiční a nevyčerpávají tolik půdu…

Směřujete tedy k tomu, aby stát měl zemědělskou politiku beroucí ohled i na vodohospodářství, na retenci krajiny, omezení dusíkatých hnojiv apod.

Ano. Vždyť dnes na čističkách odpadních vod tvoří více než polovinu voda ze zemědělské prvovýroby, obsahující dusičnany. Problémem je i sázení čistě jehličnatých lesů, které zadržují vodu hůř než lesy smíšené. Další důležitou věcí je propojení vodovodních soustav. Například my, jako Hradec Králové a okolí, ležíme v určitém srážkovém stínu. Proto potřebujeme dobré napojení na hory. Tady už musí začít finančně působit stát, protože to není v silách jednotlivých Vodovodů a kanalizací. Momentálně tento problém řešíme, pokud jde o přivaděč z Náchodska. Ale další regiony řeší podobné problémy. Dostat vodu z míst, kde je jí dost, tam, kde chybí, se musí státu vyplatit. Nemůžeme pořád jenom brát. Potřebujeme dlouhodobou strategii na desítky let. Protože zásadní je udržet vodu v krajině.

Zdroj: Právo, foto archiv Naše voda (primátor Zdeněk Fink – nejvyšší uprostřed – při otevírání ÚV)

 

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace