Záhadný monument ve vodách Galilejského jezera – z doby bronzové

Aktualizováno 16. června 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Galilejské jezero

Geofyzikální průzkum dna galilejského jezera nečekaně odhalil velkou kuželovitou stavbu z čedičových kamenů, podle všeho starou několik tisíc let. Informuje o tom populárně – vědecký server osel.cz.

Kolem Galilejského jezera, největšího jezera Izraele se sladkou vodou a také nejníže položeného sladkovodního jezera na světě, které se na severu Izraele opírá o Golanské výšiny, už mnohokrát prošla historie. Jeho břehy jsou posety památkami z různých období historie. Je tu svaté město Tiberiada, poblíž tlejí kosti padlých v bitvě u Hattínu, kde sultán Saladin roku 1187 rozhodujícím způsobem rozdrtil vojska křižáckých království v Levantě. Teď se ukazuje, že zajímavé památky ukrývají i samotné vody Galilejského jezera.

Na jednu takovou před časem narazil geofyzik Shmulik Marco z prestižní Telavivské univerzity a jeho kolegové, když prováděli geofyzikální měření v jižní části Galilejského jezera. Není to žádná zapomenutá hromádka kamení, podle všeho jde o kamenný monument kuželovitého tvaru o průměru 70 metrů a výšce 12 metrů, jehož hmotnost vědci odhadují na 60 tisíc tun. Jeho základna se nachází v nadmořské výšce mínus 218,5 až mínus 219,5 metrů, ale nejspíš vznikl na souši, velmi zhruba před 6 tisíci let, tedy ve starší době bronzové. Podle objevitelů šlo o poměrně náročnou stavbu, neboť tehdejší stavitelé dopravovali bloky kamene ze vzdálenosti kolem 2 kilometrů a pak je ještě uspořádali podle svých představ. Objevená stavba prý připomíná raná evropská pohřebiště a zřejmě souvisí s nedalekým dávným městem Khirbet Kerak, což tehdy bylo největší a nejvíce opevněné sídlo v této oblasti. Marco a spol. měli původně v úmyslu odhalit zdroj naplavenin v této části Galilejského jezera, když ale zkoumali dno jezera sonarem, tak najednou narazili na velikou strukturu, která se nápadně tyčila uprostřed jinak vcelku rovné podvodní pláně.

O zdroj naplavenin sice určitě nešlo, vědcům ale nedala zvědavost a tak se ke svému objevu potopili. Nález je dost šokoval, neboť nešlo o hromadu kamení ale cílevědomě poskládanou stavbu z čedičových kamenů o délce zhruba jeden metr. Pokud jde o odhad stáří objevené stavby, vědci velmi prohnaně prozkoumali nánosy písku na jejím úpatí. Vrstva písku tu v dnešní době činí 2 až 3 metry, z čehož při známé rychlosti usazování písku Marco a spol. usoudili, že je tahle stavba stará několik tisíc let.

Nadšení objevitelé už pochopitelně plánují další výzkum, který bude okořeněný potápěním. Rádi by se dozvěděli víc o původu stavby a také prozkoumají bezprostřední okolí, dnes zakryté vrstvou písku. Budou pátrat po artefaktech, s jejichž pomocí snad zpřesní datování celé stavby a snad se i dozví něco o jejím účelu. Už teď je jasné, že jim bude pátrání dobrodružně komplikovat povaha Galilejského jezera, které leží v tektonicky aktivní oblasti. Jejich monument se tudíž mohl někdy během historie pohybovat, což od archeologických památek není zrovna fér. Pokud ale Marco a spol. v rozumné míře uspějí, tak by jako bonus mohli získat i vhled do napínavé geologické minulosti Galilejského jezera.

Zdroj: www.osel.cz, původní zdroj: American Friends of Tel Aviv University News 10.6. 2013, International Journal of Nautical Archaeology 42: 189, Wikipedia (Sea of Galilee, Khirbet Kerak), ilustrační foto: Galilejské jezero z paluby ISS, autor: NASA Earth Observatory, Wikimedia Commons.

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla