Začal pracovat předpovědní povodňový systém Morava-Dyje

Aktualizováno 1. července 2011 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

ilustrační foto

Včasnější reakci v případě povodňových průtoků umožňuje unikátní předpovědní systém na řekách Moravě a Dyji, který začíná pracovat. Na jeho vzniku se podíleli čeští vědci a celý projekt v největší míře jej financoval Evropský fond pro regionální rozvoj, uvedlo dnes Povodí Moravy.

Projekt za necelých 941.800 eur, financovaný 85 procenty z prostředků Evropské unie, rozšířil dosavadní monitorovací systém o devět nových automatických stanic. Významně zlepšil i manipulovatelnost na pěti vodohospodářských objektech a umožnil tím včasnější reakci v případě povodní. Na vývoji nového zařízení se podíleli čeští vědci.

„Unikátní systém výrazně přispěje k ochraně života i majetku občanů České republiky, Rakouska i Slovenska,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. Podle něj se nyní velmi významným způsobem snižuje objem možných povodňových škod. Součástí projektu je i rozšíření dosavadního předpovědního povodňového modelu Hydrog od Nových Mlýnů na Dyji a Strážnice na Moravě až k ústí Moravy do Dunaje. „Využity budou také limnigrafy Hohenau a Angern na rakouské straně s cílem tvorby on-line 48-hodinových předpovědí,“ doplnil vedoucí útvaru provozu a technicko-bezpečnostního dohledu Povodí Moravy Vlastimil Krejčí.

„Společným projektem se podařilo podstatně zvýšit ochranu obyvatelstva na rakouském i na českém území. Pro nás je tento projekt příkladem nového druhu spolupráce na společné realizaci protipovodňového managementu v praxi a to ve prospěch obyvatel celého regionu,“ prohlásil vedoucí oddělení vodního hospodářství Úřadu Dolnorakouské zemské vlády Ludwig Lutz. Realizace už tohoto prvního společného projektu se podle něj podařila na výbornou. Spolupráci na vytvoření předpověďního povodňového modelu ocenil také rakouský vládní zmocněnec pro česko-rakouské hraniční vody Konrad Stania s tím, že přináší výrazné zlepšení protipovodňové ochrany. Poděkoval českým i dolnorakouským projektovým partnerům a zdůraznil, že oboustranná podpora tohoto projektu je pro rakouskou stranu velmi významná.

Pro optimální nastavení předpovědního modelu Hydrog včetně závěrečného profilu Hohenau/Moravský Svätý Ján bylo navrženo doplnění dosavadního sledování o nové automatické stanice. Nacházejí se v katastrálních územích Nové Mlýny, Bulhary, Nejdek u Lednice, Břeclav, Hodonín, Moravská Nová Ves, Týnec a Lanžhot. V rámci zásahů se zlepší i manipulovatelnost na jezech Bulhary a Pohansko, stavidle u přelivného objektu z poldru Soutok a odlehčovacích objektech v Moravské Nové Vsi a Týnci. „Vše ve prospěch včasnější reakce za povodní,“ uzavřel generální ředitel Radim Světlík.

Na zpracování studie proveditelnosti celého projektu se po rozsáhlých povodních na jaře 2006 dohodli zmocněnci slovensko-rakouské a česko-rakouské komise pro hraniční vody. Studie byla dokončena o dva roky později a v červnu 2009 byla podepsána  smlouva o poskytnutí prostředků z Evropské unie. Svým rozsahem a závažností se jedná o ojedinělý příklad přeshraniční spolupráce.

Zdroj: PMO

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině