Za ochranu před povodněmi poděkujme také Krčínovi a Rožmberkům

7. června 2013 | Rubrika: Přehrady a vodní díla , Prevence povodní, voda v krajině

rybník částečně zarostlý - 08

Rolí rybníka Rožmberk, ale i dalších děl našich předků se zabývá na svém blogu na idnes Jan Ziegler. Čtenářům portálu Naše voda jej nabízíme bez jakékoli redakční úpravy.

Velká voda, která ničí majetky a někdy i zabíjí je velkou tragédií. Vážíme si hasičů, vojáků, záchranářů a vůbec všech, kdo s ní bojují a pomáhají ostatním. Nicméně nezapomínejme ani na naše předky – rod Rožmberků a vynikajícího rybnikáře Jakuba Krčína z Jelčan. I jejich zásluhou jsou povodňové škody menší, než kdyby nevzniklo jejich skvělé rybnikářské dílo.

Rybník Rožmberk nechal postavit mimořádně skvělý odborník Jakub Krčín z Jelčan v letech 1584–90. Jde o největší český rybník, který proto bývá také nazýván „Jihočeským mořem“. Rybník měl původně rozlohu asi 1060 ha a zaplavoval louky až k okraji Třeboně. Protože se ale rybám se daří spíše v mělkých vodách, tak bylo rozhodnuto snížit vodní plochu na současných 489 hektarů.

Jeho hráz je dlouhá 2430 m, až 10 m vysoká a u paty 55 m široká. Šířka koruny je 11 m, porostlá 150 až 400 let starými duby. Objem zadržované vody je přibližně 6,2 mil. m3. A o tom, že hráz je postavena opravdu důkladně, svědčí i důkaz z doby nedávné – při povodních v r. 2002 Rožmberk zachytil desetinásobek (asi 70–75 mil. m3) svého objemu, rozlil se na plochu 2300 ha, ale uchránil povodí Lužnice od větších škod. Viz http://www.trebonsko.cz/rybnik-rozmberk

Stejně tak se osvědčil Rožmberk i při současných záplav, kdy jeho hráz opět vydržela nápor mohutného vodního živlu a zabránila tak zatopení rozsáhlých oblastí jižních Čech. Například Veselí nad Lužnicí, které leží na soutoku Lužnice a Nežárky mívá při velké vodě i tak dost problémů, a neumím si představit situaci, kdyby další vodu nezadržel Rožmberk nebo dokonce došlo k protržení jeho hráze. Vodní příval z největšího českého rybníka by v takovém případě ohrozil celé Čechy včetně Prahy.

Nicméně hráz Rožmberka odolává povodňovým vlnám už po staletí. Nezbývá než smeknout před Jakubem Krčínem a rovněž před vladařem Vilémem z Rožmberka, Nejvyšším purkrabím Království českého, který svého regenta podporoval, jeho návrhy schválil, bránil jej před námitkami a pomluvami protivníků a hlavně celou stavbu platil. Je pravdou, že Rožmberk tak jako jiné rybníky je určený hlavně k chovu ryb, nicméně Krčínova genialita nás dodnes chrání před povodněmi. Správce všech rožmberských panství totiž nechal vybudovat unikátní Novou řeku, což je umělý vodní kanál, který odvádí přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky a brání tak Rožmberk před náporem ohromných povodňových mas.

Je dobré ještě dodat, že jihočeské rybníky včetně Rožmberka nebyly z větší části postaveny poddanými, ale specializovanými pracovníky, kteří za svoji práci brali plat. Stavby rybníků vyžadovaly velkou odbornost, a proto by na tento úkol poddaní nestačili. I když Krčín byl prý drsným šéfem, jenomže bez jeho pevné ruky by to asi nešlo. Mimochodem v druhé polovině 16. století za časů Viléma a později jeho mladšího bratra Petra Voka z Rožmberka museli poddaní na rožmberských panstvích robotovat pouhých sedm dnů v roce.

Jan Ziegler, iDNES

 

 

Související rubriky: Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství