Za 20 let snížila správa NP Podyjí množství invazních rostlin na březích Dyje

10. ledna 2012 | Rubrika: Čistota vody a rekreace

likvidace netýkavky 2000

Národní park Podyjí (NP) oslaví letos 20 výročí své existence. Uvedenému výročí je věnováno lednové číslo „E-listí NP Podyjí“, jak dnes informoval portál Naše voda mluvčí NP David Grossman. Mezi aktivity NP patřil v minulosti také úspěšný boj proti šíření invazních rostlin.

Z břehů Dyje se už například téměř podařilo vytlačit křídlatky z Japonska nebo netýkavky z Himalájí. Přeměna amerických akátin v původní les ale bude trvat roky. Netýkavku žláznatou se snažili správci parku z údolí Dyje vystrnadit více než sedm let. V těžko přístupných údolních partiích s ní zápasili často jen pomocí člunů a ve vodě, jejíž teplota ani v létě výrazně nepřesáhne deset stupňů. Invazní byliny vytlačily ostatní rostliny z velké části podyjských luk. Často se tam dostaly z lidských zahrad. Správci parku s invazními rostlinami bojují už dvě desítky let. Za tu dobu se jim ve spolupráci s rakouskými kolegy podařilo téměř vymýtit z údolí řeky svými narůžovělými květy typickou netýkavku žláznatou nebo až tři metry vysoké křídlatky. Místním druhům tak vrátili prostor kživotu.

NP zažil velkou invazi netýkavky žláznaté na počátku devadesátých let minulého století. Tato až dva metry vysoká jednoletá bylina pochází z Himálají. V Evropě se začala ve 20. letech pěstovat jako okrasná a medonosná letnička v zahradách. Brzy si však našla cestu na svobodu a od té doby se začala nekontrolovatelně šířit volnou přírodou. V posledních desetiletích způsobuje na březích evropských řek mimořádné škody na původních břehových porostech. Je schopná ve velmi krátké době porůst velká území a vytlačit přitom domácí rostlinné druhy. Netýkavka produkuje obrovské množství semen -jedna rostlina vytvoří každoročně i přes 200 semen, která vydrží klíčivá asi čtyři roky. Navíc je mimořádně vitální. Vytrhnuté rostliny ponechané na břehu jsou schopné opět zakořenit. Byly zaznamenány případy, že netýkavka zakořenila i z ulomené lodyhy, která byla pohozena do vody a transportována mnoho kilometrů dále po toku. V polovině devadesátých let se proto správci parku rozhodli začít netýkavku cíleně ničit. Zcela bez použití chemie ručně tuto rostlinu vytrhávali v nepřístupném terénu údolí řeky a na lodích a pak autech odváželi nebo nechali mimo dosah řeky pod tmavými fóliemi. Vyčerpávající a časově náročná práce překvapivě skončila povodní v srpnu 2002. Živel nedovolil netýkavce dokončit její vývoj a pravděpodobně výrazně poškodil i její (zásahy řízené péče již tak dost ochuzenou) semennou banku. V létě 2003 odborníci proto zaregistrovali jen ojedinělé rostliny. Boj s netýkavkou ale neskončil. Břehy Dyje strážci každý rok pečlivě monitorují a jednotlivé netýkavky likvidují.

Především na Vranovsku musí strážci národního parku bojovat s křídlatkou českou. Vznikla křížením křídlatky japonské a sachalinské. Ničí ji pokosením nadzemní biomasy a po několika měsících postřikem regenerovaných rostlin. Bíle kvetoucí až tři metry vysoká rostlina s bohatě s bohatě rozvětvenými podzemními oddenky pochází původně z jihovýchodní Asie. Na konci 19. století se do Česka dostaly jako okrasné rostliny v parcích. Dnes jsou hojné v podstatě na celém území republiky. Opakovanými zásahy se podařilo podobně jako u netýkavky utlumit její výskyt v Podyjí na minimum. V posledních letech se objevuje již jen ojediněle. Likvidace probíhala kombinovaně – mechanicky i chemicky. Nejprve došlo k pokosení nadzemní biomasy, po několika měsících k postřiku regenerovaných rostlin.

V Podyjí své místo hledá i jeden ze symbolů invazních druhů  – bolševník velkolepý. Přímo v národním parku strážci při svých pravidelných kontrolách zatím našli jen několik jednotlivých kusů, které hned zlikvidovali. Bolševník může lidem způsobit bolestivá zranění. Za svoji špatnou pověst vděčí bolševník účinkům své buněčné šťávy na lidskou kůži. Způsobuje totiž těžké poleptání a puchýře na pokožce. Reakce se výrazně zhoršuje při vystavení zasažené pokožky slunečnímu záření. V roce 1815 měl jeho semena na Vídeňském kongresu od ruského cara dostat knížete Metternich. Ten ho pravděpodobně měl jako okrasnou rostlinu nechat vysadit ne svém letním sídle v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Odtud se pak šířila dále po Česku. Podél toku Dyje v národním parku se zatím nacházejí jen jednotlivé exempláře bolševníku. Jeho hustý porost ale dokáže zachytit až 80 procent slunečního záření a potlačit tak veškeré ostatní rostliny v okolí.

Správa parku se potýká i s invazí trnovníku akátu. Tento vetřelec mezi podyjskými stromy zabírá dvě procenta místních lesů a řada akátin se nachází i na nelesních plochách. Lesníci se proto snaží místa, které obsadil akát, postupně přeměnit na původní les nebo zabránit jeho dalšímu rozmnožování.

Vláda vyhlásila svým nařízením č.164/1991 Národní park Podyjí 20. března 1991. Organizace Správa Národního parku Podyjí začala fungovat 1. července téhož roku na Rudoleckého ulici ve Znojmě.

Naše voda

Související rubriky: Čistota vody a rekreace