Výzvou doby je prověřit účinnost rybích přechodů

10. listopadu 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

odra-rybi-prechod-img_1605

Ačkoli je v ČR postaveno asi 400 rybích přechodů, jsou o účinnosti těchto přechodů k dispozici jen velmi útržkovité informace. Na dnešním semináři o rybích přechodech v sídle státního podniku Povodí Vltavy to uvedl předseda Komise pro rybí přechody z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Miloš Holub.

Cílem semináře byla přitom především výměny zkušeností mezi ochránci přírody a správci vodních toků – státními podniky Povodí. „Seminář k zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích“ také proto společně s AOPK a Povodím Vltavy připravila společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba a Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka. Na akci ale vystoupili i zahraniční hosté, například ekolog Jan Köck na téma rakouské legislativy týkající se výstavby a parametrů rybích přechodů nebo Jon Museth, ředitel norského výzkumného ústavu NINA ke zkušenostem s budováním rybích přechodů v Norsku.

Standardy rybích přechodů v ČR jsou podle Holuba součástí standardů péče o přírodu a krajinu a dostupné jsou na www.standardy.nature.cz. Jen stavět rybí přechody ale nestačí, nehledě na to, že při realizaci přechodů dochází k zanedbání předprojektové přípravy nebo i k záměrným sabotážím ve prospěch odebírané vody z vodních toků (například pro potřeby malých vodních elektráren).

Monitoring účinnost rybích přechodů je důležitý z celé řady důvodů, také ale pro možnost čerpat na tyto účely nadále dotace z EU. Je tak třeba zjistit, zdali jsou dotační prostředky účelně vynakládány. Proto bude od příštího roku součástí žádostí o podporu na výstavbu rybích přechodů také příspěvek na monitoring. Dotace je možné čerpat z Operačního programu životní prostředí (OPŽP), podle Holuba se přitom AOPK maximálně snažila o co nejvyšší podíl kofinancování, což se podařilo a výsledkem je 100 procent podpory na výstavbu a monitoring účinnosti rybích přechodů. To se však týká je současného programového období, v tom následujícím, po roce 2020, už může být podíl spolufinancování z dotací nižší. „Proto bych rád apeloval na správce vodních toků, aby využili stávající podmínky, dokud je k dispozici dostatek peněz,“ zdůraznil Holub.

Migrační prostupnost vodních toků je důležitou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu a podle evropské legislativy také podmínkou pro udržení stabilní populace ryb. Jak přitom podotkl ve své prezentaci Jan Köck, dobrý rybí přechod by měl fungovat minimálně 300 dnů v roce. Některé překážky pro migraci ryb, zejména drobných vodních tocích, nejsou přitom v ČR ještě zcela zmapovány. AOPK proto vyvinula mobilní aplikaci, s jejíž pomocí bude postupně možné získat detailní přehled o těchto překážkách po celém území ČR.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (rybí přechod na Odře)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství