Výzva Ministerstva zemědělství vlastníkům lesů

27. března 2018 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

les holina sucho - IMG_4898

Vzhledem k tomu, že bude v roce 2018 kůrovcová situace mimořádně nepříznivá, upozorňuje Ministerstvo zemědělství (MZe) vlastníky lesů na nutnost včasného výkonu opatření v ochraně lesa proti kůrovci. Informuje o tom odbor lesního hospodářství MZe.

Povinností vlastníků lesů je provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů. Základem boje s kůrovcem je aktivní vyhledávání kůrovcem napadených stromů a jejich včasná asanace. Ministerstvo zemědělství poskytuje vlastníkům lesa zdarma odbornou podporu prostřednictvím odborných lesních hospodářů, Lesní ochranné služby a metodických pokynů.

Základem ochrany lesa proti kůrovcům je aktivní vyhledávání kůrovcových stromů, stromů kůrovcem aktuálně napadených, ale kůrovcem ještě neopuštěných, jejich těžba a včasná asanace, tedy zahubení kůrovce, který se v nich pod kůrou vyvíjí. K obraně proti kůrovci se používají odchytová zařízení, zejména lapáky, tj. úmyslně pokácené stromy, a feromonové lapače. Vlastníci lesů mají podle lesního zákona povinnost chránit porosty před škodlivým hmyzem a zabránit jeho dalšímu šíření. To samé platí i pro osoby, které skladují napadené dřevo nebo užívají pozemky mimo les, na kterých je napadené dřevo uskladněno.

Při napadení lesních porostů kůrovcem by se měli vlastníci lesů hned obrátit na své odborné lesní hospodáře, popř. na místní orgány státní správy lesů (obecní úřady obcí s rozšířenou působností), kde jim sdělí jméno příslušného odborného lesního hospodáře a jeho kontaktní údaje. Pro lepší informovanost vydalo MZe leták s názvem Kůrovci – vážná hrozba pro smrkové lesy! V něm jsou popsány tři hlavní druhy kůrovců, identifikace napadených stromů a zásady ochrany lesních porostů. Využít je možné i postupů obsažených v normě ČSN 481000 – Ochrana lesa proti kůrovcům na smrku.

Bezplatný poradenský servis při řešení problémům s kůrovcem poskytuje vlastníkům lesa Lesní ochranná služba zajišťovaná Ministerstvem zemědělství prostřednictvím Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (adresa: www.vulhm.cz/los; e-mail: los@vuIhm.cz, telefon: 257 892 222). Na internetových stránkách Lesní ochranné služby je zároveň možné najít další informace a metodické pokyny.

Vlastníci lesů jsou podle lesního zákona povinni se o svůj majetek starat Ministerstvo jim zároveň poskytuje odbornou podporu. Financuje odborné lesní hospodáře, kteří majitelům lesů do 50 hektarů zdarma radí, mimo jiné i s postupem proti kůrovci. Ministerstvo také připravuje novelu vyhlášky, která zefelctivní postupy proti kůrovci.

Pod záštitou Ministerstva zemědělství je rozvíjen projekt Lesnické práce a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Kůrovcové info, který poskytuje informace o průběhu rojení lýkožrouta smrkového (ips typogmphus) i lýkožrouta severského (Ips duplicatus) v různých nadmořských výškách v různých lokalitách České republiky v reálném čase (www.kurovcoveinfo. cz). Další informace je možno získat prostřednictvím portálu Ministerstva zemědělství, a to http://eagri. cz/public/web/mze/lesy/lesnictvi/pestovani-a-ochrana-Iesu/.            Kůrovci se začínají rojit podle počasí obvykle od poloviny dubna, ve vyšších polohách později. Před vyrojením kůrovce je obecně nutné zpracovat kůrovcem napadené dříví z loňského roku a případně připravit odchytová zařízení.

Dne 22. 11. 2017 nabylo účinnosti opatření obecné povahy Ministerstva zemědělství ze dne 7.11.2017, které nařizuje vlastníkům lesa na území ČR zpracování těžeb nahodilých (tj. kůrovcem nebo jinak poškozené dříví), vzniklých ke dni účinnosti opatření, do 31.3.2018. Plnění nařízení je samozřejmě nutné posuzovat objektivně podle reálných podmínek. V případech, kde dodržení termínu brání objektivní okolnosti (sněhová pokrývka v lesích v horských a podhorských oblastech nebo překrytí původní kalamity později poškozeným dřívím), je nicméně třeba trvat na zpracování nahodilé těžby nejpozději v termínech stanovených právními předpisy, tj. do 31. května v lesích do nadmořské výšky 600 m n. m. a do 30. června v lesích nad 600 m n. m. V těchto termínech je zároveň nutné vytěžit a ošetřit i veškeré pozdější polomy, vývraty a ostatní hmotu atraktivní pro rozvoj kůrovců vzniklou do 31.3.2018.

Kůrovci, zejména Iýkožrout smrkový a Iýkožrout severský, se kvůli suchému počasí v roce 2015 přemnožili především na Moravě a ve Slezsku, ale také v jižních Čechách. V roce 2016 začal plošný rozpad smrkových porostů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, na jihozápadní Moravě a v jižních Čechách. V loňském roce se plošná kalamita v Moravskoslezském a Olomouckém a Zlínském kraji rozšířila i do podhůří Jeseníků a Beskyd, pokračovala na jihozápadní Moravě a dále se šířila do podhůří Šumavy a Českého lesa v Jihočeském a v Plzeňském kraji.

Současná kůrovcová kalamita je svým rozsahem největší v novodobé historii českého lesnictví. V roce 2015 bylo zpracováno více než dva miliony m3 smrkového dříví napadeného kůrovci. V roce 2016 to bylo již přes čtyři miliony m3 a v loňském roce bylo zpracováno více než 5,5 mil. m3. Ve druhém pololetí loňského roku byly navíc další asi čtyři miliony m3 převážně smrkového dříví poškozeny větrem, přičemž část těchto polomů může být živnou půdou pro další množení kůrovců. Situace s kůrovcem tak bude v roce 2018 opět značně nepříznivá a bude vyžadovat mimořádnou aktivitu vlastníků lesů při správě jejich majetku.

MZe, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy