K výrobě kilogramu masa je třeba 15 000 litrů vody

8. března 2012 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Nápoje a voda v potravinách

PICT7235 Ohře

„Voda pro potraviny“ je hlavním motem Světového dne vody, který připadá každoročně na 22. březen. Podle vrchního ředitela sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavla Punčocháře má uvedené moto svou logiku – většina vody se totiž spotřebuje na výrobu potravin.

Podle Punčocháře není možné bez vody zajistit produkci surovin k výrobě potravin, přičemž zemědělství celosvětově představuje největšího odběratele vodních zdrojů, a to až 70 procent.  „A  zpracovatelský (potravinářský) průmysl s výrobou mnoha nejrůznějších produktů je na dostupnosti kvalitní a zdravotně nezávadné vody plně závislý,“ podotýká Punčochář.

Za posledních několik desetiletí proto podle něj přibývá varovných hlasů, protože rychlý růst počtu obyvatel na Zemi má k dispozici sladkovodní zdroje v množství stejném jako před stovkami let. Voda je sice obnovitelný zdroj, nicméně množstvím omezený – učebnicové údaje uvádějí, že ze sladkovodních zásob na zeměkouli jsou dostupné jen cca 0,3 procenta v jezerech, vodních tocích a v podzemních vodách do hloubky 800 metrů. Navíc jsou tyto zdroje nerovnoměrně rozděleny jak regionálně, tak v čase.

„Když profesor John Anthony Allan z Londýnské univerzity navrhl koncept „virtuální vody“ jako upozornění na skutečnost, že je třeba posuzovat dostupnost vodních zdrojů s produkcí a vývozem různých plodin, došlo k rozpracování s cílem apelovat na vytvoření nových přístupů k využívání limitovaných vodních zdrojů. Koncept přinesl údaje o tom, kolik vody je nezbytné k výrobě různých potravin a zemědělských produktů. Tak například na šálek ranní kávy je třeba 140 litrů vody, jeden hamburger představuje potřebu 2 400 litrů, 1 kilogram masa reprezentuje 15 000 litrů vody a jeden krajíček chleba 40 litrů,“ uvedl Punčochář.

Také Světová rada pro vodu udává spotřebu vody na produkci různých zemědělských komodit (příkladně na 1 kilogram obilí je třeba 1 000 litrů a na 1 kilogram brambor 100 litrů vody). Podle Punčocháře se tak začíná stále více mluvit o „vodní stopě“, tedy posuzování objemu vody potřebného k produkci služeb nebo zboží spotřebovaného určitou jednotkou. To vše je vhodné připomenout si právě na Světový den vody.

V roce 2011 žilo přibližně 36 procent světové populace v oblastech s nedostatkem vody, přičemž zároveň 22 procent světového hrubého produktu pochází z oblastí s omezenými vodními zdroji.

Petr Havel

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Statistiky a kauzy