Vymáhání škod po povodních přispěje k protipovodňové prevenci

Aktualizováno 12. srpna 2011 | Rubrika: Komentář týdne

Havel foto 08

V době, kdy je veřejný zájem hodnotou pouze pro hrstku nadšenců, z nichž část jej ještě zneužívá pro lobistické cíle, je nejúčinnějším nástrojem ke změně chování lidí ekonomická sankce.

Změnu chování lidí zejména při průmyslovém využívání krajiny ale tato země nutně potřebuje. Mám na mysli zejména zemědělství a jeho vliv na kvalitu, ale také na objem vody zadržované v krajině buď na povrchu, nebo pod povrchem země. Přestože to totiž zemědělci neradi slyší, je způsob jejich hospodaření nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje riziko zejména lokálních povodní.

Z tohoto pohledu je skvělou zprávou precedentní vítězství malé obce Němčovice nad zemědělskou společností Kladrubská, která v šestiletém soudním sporu dosáhla toho, že zemědělci zaplatili škodu způsobenou na majetku obce nesprávným hospodařením v celkové částce téměř půl milionu korun. Zprávu o tom, byť si toto právo přisvojují jiná média, přitom jako první přinesl portál Naše voda, prostě proto, že redakce celou kauzu po dobu šesti let kontinuálně sleduje. To však není podstatné. Rozhodující je následný zájem médií o výsledek sporu, ze kterého je vidět chvályhodný postoj– totiž že celou kauzu mnozí považují za významnou. A ona skutečně významná je. I když v naší zemi nelze prakticky žádné rozhodnutí „nezávislých“ soudců předjímat, přece jen zde byl vyslán signál, že stojí za to soudit se o poškození svého majetku, což by měly zavnímat především obce, v jejichž okolí různé zemědělské podniky hospodaří. I když totiž mají zemědělci povinnost dodržovat při hospodaření zásady správné zemědělské a environmetální praxe (GAEC), reálný život ukazuje, že kontrola ze strany státu dlouhodobě selhává. Jak jinak by mohli z jakýchkoli sankcí uniknout z doslova hrůzného hospodaření (kukuřice na velmi svažitém pozemku setá po spádnici) zemědělci z Čejkovic, kteří evidentně hospodaří na erozí silně ohrožených pozemcích, kde kukuřice, ani setá po vrstevnici, nemá vůbec co dělat? Odpověď je prostá – nad těmito subjekty drží ochrannou ruku právě státní úředníci, přičemž nitky se sbíhají u samotného náměstka ministra Karla Turečka. Že přitom jde ve stejné lokalitě hospodařit tak, aby se riziko eroze maximálně snížilo, lze demonstrovat na pozemcích farmy Horákových v téměř sousední Čejči.

Správné hospodaření samozřejmě znamená určitá omezení, takže ti, kdo jsou poctiví, na současném systému vlastně prodělávají. Právě to by mohl tlak obcí na náhrady škod změnit. Lze totiž důvodně předpokládat, že zatímco obci jde o její  majetek, bude si jej více chránit, než kdyby jej sankcemi chránil úředník, který nemá k příslušnému obecnímu majetku žádný vztah. Aktivita obcí se tak může stát významným prvkem protipovodňové prevence – jde jen o to, aby obce skutečně aktivní byly. Zatím jsou Němčovice poněkud nelogicky zcela osamocené.

Petr Havel

Související rubriky: Komentář týdne