Výlov rybníka Rožmberk: Přiďte v sobotu nebo v neděli

Aktualizováno 13. října 2012 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Rybářství a rybníkářství

rybnik

V pátek ráno začala podívaná, kterou můžete zažít jen jednou za dva roky – výlov největšího českého rybníka – Rožmberka. Král českých rybníků se loví od 12. do 14. října každý den od 7.00 do 15.00 hodin, oznámilo Rybářství Třeboň.

Rybářství Třeboň na výlovu předvede vrchol tradičního rybářského řemesla – zátahy a vlastní výlovy; vylovené ryby budou v prodeji na několika místech.

Pro návštěvníky budou připraveny rybí speciality z Třeboňského kapra a dalších sladkovodních ryb, vino a burčák ze Znovínu Znojmo, pivo Bohemia Regent, a doprovodný program. Samozřejmostí je prodej živých ryb.

Rybník Rožmberk leží 2 km severně od města Třeboně.

Jeho stavba završila zlatý rybníkářský věk českých zemí na konci 16. století. Rybník Rožmberk je vlastně přehrada nad řekou Lužnice. Pod hlavní výpustí rybníka pokračuje původní přirozený tok řeky Lužnice.

Rybník Rožmberk postavil stavitel, legendární regent a rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Založení tohoto našeho největšího rybníka promýšlel již Štěpánek Netolický, ale pro velkou nákladnost a nebezpečnost dílo nemohl realizovat. Že by žádná hráze neodolala množství vody z povodí řeky Lužnice věděl i Štěpánkův nástupce Jakub Krčín z Jelčan. Proto současně založil Novou řeku, aby odváděla velkou „rakouskou vodu“ do jiného povodí, do řeky Nežárky.

Rybník byl dokončen v roce 1590 a od té doby je chloubou umění stavby rybníků v českých zemích období renesance a osvíceného feudálního hospodaření šlechtických rodů.

Tradiční opevnění paty hráze na návodní straně, tvořené dubovými jehlami (piloty), kulatinou a haluzemi jedlí a smrků, bylo v průběhu existence rybníka neustále opravováno a průběžně vyměňováno. Po roce 1660, za vlády Schwarzenbergů, bylo toto dřevěné opevnění návodního svahu hráze nahrazeno rovnaným tarasem z kamene. Toto kamenné opevnění rybníka je tedy dnes více než tři století staré.

Poměrně často musel být ve své historii opravován bezpečnostní přeliv rybníka. Tento přeliv byl v historii nejslabším místem a několikrát se protrhl a byl opravován. Poslední poboření tohoto přelivu nastalo při povodních v srpnu 2002. Poté byl splav vybudován do dnešní podoby.

Hráz Rožmberka je zemní liniová stavba, která převyšuje svými parametry hráze jiných rybničních velikánů v Evropě. Je dlouhá 2 355 m a přehrazuje údolní nivu řeky Lužnice asi 1,5 km nad vesnicí stejného jména (Lužnice). Hráz je sypaná z místních materiálů. V nejširším místě má v patě hráze šíři 55 až 60 m, v koruně hráze až 12 m. Výška hráze je 11 m, hloubka vody u hráze průměrně 6,5 m při hospodářské hladině v rybníku. Niveleta hráze kolísá od min. úrovně429,4 m. n.m. po max. výšku hráze 432,1 m n.m.

Hlavní výpust rybníka byla vybudována podle projektu ing. JindřichaŠimana v letech 1916 – 1918, a to v místě původní Krčínovy výpusti, nazývané Hluboká. Základ a svislé zdivo do tvaru podkovy tvoří betonový monolit obložený lícovanými kamennými kvádry. Z nich jsou vyzděny dvě odtokové štoly o rozměrech 1,6×2,2 m na vtoku. Ty jsou hrazeny litinovými lopatami, které pojíždí elektromotorem nebo mechanicky závitovou tyčí na kovových táhlech. U výpusti jsou dvě česlové stěny, které brání úniku ryb. Jedna stěna je vodorovná a přiléhá k výpusti, druhá je šikmá a používá se při lovení rybníka. Pro lovení ryb je na dně rybníka u paty hráze vytvořené loviště a kádiště. K lovení dále slouží systém střiků, které jsou přivedeny po celém obvodu loviště.

Pod hlavní výpustí byla v roce 1922 vybudována vodní elektrárna s instalovaným výkonem 240 kW. V pravém pilíři vazby je vtoková štola o rozměrech 2,6×2,6 m hrazená dvěma dřevěnými tabulemi, na ní navazuje obetonované potrubí o průměru 200 cm, opatřené na vtoku česlemi. Hrazení potrubí je možné i pod hrází v šachtě pomocí další ocelové tabule. Tato malá a výborně dochovaná vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami je raritou, která nemá obdoby u rybničních staveb. Tato elektrárna, postavená několik století po dokončení Krčínova díla, svědčí o genialitě tvůrce, který pro energetické využití síly zadržovaného vodního objemu vytvořil velkorysé podmínky v době, která takovéto využití neumožňovala.

Vedlejší výpust, zvanou Adolfka, najdete na začátku třetí třetiny hráze. Tato výpust nahradila ve své funkci v roce 1870 původní vedlejší výpust zvanou Potěšilka. U této vedlejší výpusti zůstaly z původního dřevěného potrubí ve funkci čtyři trouby 30×60 cm, opatřené betonovým zhlavím. V něm byly uloženy dřevěné rámy pro pohyb dřevěných lopat. Větší oprava výpusti proběhla v roce 1936; staré autentické dřevěné roury zde tehdy zůstaly. Při poslední rekonstrukci, kterou Adolfka prodělala v letech 2004/5, Krčínovy dřevěné trouby zmizely. Byly poměrně zachovalé a svědčily o přesné práci tesařů 16. století.

Bezpečnostní přeliv rybníka se nachází pod nejvýchodnější částí hráze, v místech, kde je přirozené okolí rybníka nejníže. Přeliv zabezpečuje zpomalení, rozptýlení a odvedení povodňových vod pod hráz rybníka a dále do řeky Lužnice. Šíře vlastní předivné hrany na kótě427,24 m n.m. je 56.5 m.

Dalším hydrotechnickým zařízením je v hrázi uložené potrubí pro zásobování sádek u Rožmberské bašty. Vtoková šachta umožňuje odběr vody z rybníka nebo z náhonu od Zlaté stoky.

Zdroj: Rybářství Třeboň, www.trebonsko.cz

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství