Vybagroval řeku bez povolení – inspekce dala podnikateli pokutu, obce ho chválí

Aktualizováno 5. května 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

bagr

Podnikatel nechal bez povolení vybagrovat usazeniny z Vltavy v Plané u českých Budějovic, aby u svého jezu mohl postavit malou vodní elektrárnu. Jak ale píše deník Mladá fronta DNES, podle rybářů tím narušil významný revír a od inspekce životního prostředí dostal pokutu 450 tisíc korun.

Možná by stačilo počkat na schválení a bylo by vše v pořádku. Když ale loni majitel jezu v Plané u Českých Budějovic Zdeněk Čermák poslal do Vltavy bagr, aby vyčistil koryto, povolení neměl. I bez něj ale podle odhadů České inspekce životního prostředí narušil tok řeky v délce 750 metrů. A to v místech, kde je řeka VIP revírem Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazu v Českých Budějovicích. Rybáře pobouřil zásah do řeky nejvíc. Vltava 24 je totiž revírem se zvláštním režimem, výkladní skříní, kam si rybáři chodí pro trofejní úlovky. Celkem je dlouhý přibližně šest kilometrů, a 750 metrů je tedy jeho dost výraznou částí. Podjezí navíc sloužilo jako trdliště pro řadu druhů ryb, například chráněného mníka jednovousého a jelce jesena.

„Na problém jsme upozornili loni v dubnu, kdy jsme si všimli techniky v místech s peřejemi, kde žijí druhy ryb, o které momentálně přicházíme. Podle mých informací tam bylo povoleno bagrování pouze v délce 50 metrů, ale stroje poškodily mnohem více,“ uvedl vedoucí jihočeské rybářské stráže Tomáš Kepr. Podle něj zásah znamená závažnou devastaci revíru, která byla i jednou z příčin toho, že ho svaz letos musel přeřadit do revírů mimopstruhových, protože původním rybám chybí místo k rozmnožování.

Rybáři proto podali stížnost na Českou inspekci životního prostředí, na problém upozornili i policii a budějovický magistrát. Právě ten totiž rozhodnutí k vybagrování řeky nevydal, souhlasně se k němu vyjádřilo pouze Povodí Vltavy. „Jenže právě proto, že u takových zásahů je nutno posuzovat všechny zájmy, je třeba mít více souhlasných stanovisek. A výsledek celého sporu ukazuje, že jsme se rozhodli správě povolení nevydávat. Je dobře, že už takové pionýrské akce v dnešní době nejsou možné a že se přihlíží i k jiným aspektům, než jsou čistě ekonomické zájmy,“ řekl Radek Kyrian z oddělení ochrany přírody a krajiny magistrátu.

Problémem se zabývala i policie. „Případ řešila Služba kriminální policie a vyšetřování, která ale potom celou věc předala inspekci životního prostředí,“ uvedla policejní mluvčí Lenka Kozoňová. A právě inspektoři vydali před několika dny rozhodnutí o závažném porušení významného krajinného prvku, za který mohou udělit pokutu až do výše dvou milionů korun. „Česká inspekce životního prostředí vyhodnotila zásah do vodního toku jako závažné poškození významného krajinného prvku a jako nedovolený zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů, například ryb mníka jednovousého a jelce jesena,“ popsala mluvčí Radka Burketová s tím, že výše pokuty pro podnikatele je nakonec 450 tisíc korun. Inspektoři vydali také rozhodnutí o nápravě škody, která souvisí s úpravou výšky hladiny řeky v dotčené oblasti.

Podnikatel Čermák se nyní rozhoduje, zda proti výši pokuty podá odvolání, a hájí se, že v podstatě neměl jinou možnost, než s bagrováním začít bez povolení. V místech dnešního jezu chce totiž ještě letos postavit malou vodní elektrárnu, na jejíž budování už má stavební povolení. „Abych na stavbu dostal úvěr, musel jsem zaručit, že projekt bude mít návratnost. A to bych bez toho zásahu zaručit nemohl,“ vysvětlil Čermák. Součástí jeho elektrárny bude i rybí přechod. Ten musí vzniknout podle podmínek dotace, kterou podnikatel získal, tedy do konce letošního října. „Tahle akce neměla být žádný hrdinský čin, prostě jsem neměl jinou možnost, pokud jsem chtěl stihnout všechny termíny,“ podotýká podnikatel.

Starostové obcí, které mají u řeky pozemky, se ale za Čermáka postavili. Podle nich vybagrování koryta žádným výrazným zásahem není a stejně by podle nich v budoucnu musel postupovat i správce toku. „Pro nás je prohloubení řeky vlastně pozitivní zprávou, protože čistější koryto pro obec znamená menší riziko při případných povodních,“ řekl starosta Plané Tomáš Pintér.

S tím souhlasí i starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman, který se celý problém pokusil zasadit i do historických souvislostí. „Poslední vor Vltavou proplul v roce 1944 a předtím plul na Prahu ročně milion kubíků dřeva. Na řece bylo tou dobou mnoho mlýnů, hamrů a jezů a kvůli tomu všemu museli sedláci koryto pravidelně čistit. Dnes jsme se dostali do absurdní situace, kdy o všem rozhodují povolení. Přitom řeky, to je kulturní krajina a je třeba je udržovat. Kdyby se sediment neodtěžil, při nejbližší povodni by skončil v Budějovicích,“ myslí si Zeman.

I on přitom ví, že ke každé takové akci je nutné povolení. „Jediný problém vidím v tom, že si ho neobstaral. Ale je taková doba, že všechno trvá hrozně dlouho. Vidím jako pozitivní, že ještě někdo umí vzít věci do svých rukou a jednat,“ řekl starosta.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – jižní Čechy, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství