VÚMOP zveřejnil aktualizovanou metodiku půdního průzkumu pro pachtovní smlouvy

Aktualizováno 4. prosince 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

eroze-pole

Zohlednění správného hospodaření na půdě v pachtovních smlouvách je mimo jiné náplní aktualizovaného vydání „Metodiky půdního průzkumu pro pachtovní smlouvy“ z dílny Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP). Ústav o tom informuje na svých webových stránkách.

Metodika je určena pro všechny, kteří hospodaří na zemědělské půdě, pro vlastníky, kteří půdu propachtovávají, bude navíc sloužit jako informace o stavu půdy v době uzavření pachtovní smlouvy. Vlastníci tak získají informaci o stavu jejich pozemků a po skončení pachtovní smlouvy bude možné vyhodnotit změny, které na pozemcích, resp. půdě nastaly. Pro pachtýře půdy bude popis jejího stavu určitou ochranou před možnými nařčeními ze strany vlastníků půdy, že byl jejich majetek poškozen jeho nesprávným obhospodařováním.

Druhé vydání této metodiky obsahuje v příloze revidovanou vzorovou pachtovní smlouvu, která již agreguje dvouleté fungování první verze metodiky, jak z hlediska vlastníků tak i uživatelů zemědělské půdy. Slouží tedy jako velmi praktická pomůcka při uzavírání smluvního vztahu – pachtu. Stačí v podstatě doplnit osobní údaje, výši pachtovného, sankci a dobu, na kterou je smlouva uzavírána. V České republice se hospodaří na více než 80 % pronajaté (propachtované) zemědělské půdy. Tento stav je i v rámci EU nestandardní. Mnohdy i právě toto je příčina špatného stavu a kvality zemědělských půd, kdy máme přes 50 % půdy ohroženo vodní erozí, 14 % větrnou erozí, 45 % půd je utuženo. Půdám chybí organická hmota a postupně se okyselují. Na druhou stranu je celá řada pachtýřů, kteří o jim svěřené pozemky pečují „jako by jim byly vlastní“. Ti naopak narážejí na problematiku dlouhodobých investic do půdy, kterou ale nevlastní a nemají tak jistotou, že se jim tyto investice vrátí. I z těchto důvodů byla vytvořena tato metodika, která pomáhá zlepšit vzájemné vztahy propachtovatele a pachtýře, a to v dlouhodobém horizontu.

Metodika popisuje postup a metody půdního průzkumu, který má za cíl základní popis stavu půdy na propachtovaném pozemku před a po skončení pachtu, přičemž závěry obou průzkumů by se neměly zásadním způsobem lišit. V případě, že došlo k poškození půdy a zásadnímu zhoršení půdních charakteristik, tak je nutný návrh nápravných opatření směřujících k uvedení půdy do původního stavu, nebo vyčíslení finanční kompenzace. A novým prvkem je i opak předchozího stavu, a to stav, kdy dojde ke zlepšení (zhodnocení) půdních vlastností, potažmo pozemku, než měl na počátku pachtu. Tento pozitivní krok by měl být signálem pro vlastníka pozemku, že je mu o půdu dobře pečováno a měl by toho zohlednit v ceně pachtu pro další období, případně době jeho trvání (např. prodloužení).

Typ půdního průzkumu je volen podle požadavků vlastníka či pachtýře půdy a podmínek konkrétního pozemku. Lze provádět: základní půdní průzkum – popis stavu půdy, klasifikace a profilace půdy na předmětném pozemku, odběr směsných porušených půdních vzorků pro stanovení základních charakteristik půdy nebo rozšířený půdní průzkum – který zahrnuje další analýzy a specifické činnosti (penetrometrický průzkum, stanovení obsahu rizikových látek a prvků v půdě, popř. odběry neporušených půdních vzorků k určení fyzikálních vlastností půdy). Základní půdní průzkum zahrnuje stanovení zrnitosti půdy, výměnné půdní reakce, kationtové výměnné kapacity a nasycenost sorpčního komplexu výměnnými bázemi. Dále se stanovuje obsah přijatelných živin, obsah oxidovatelného uhlíku (Cox) včetně jeho přepočtu na humus pomocí Welteho přepočtového koeficientu. Rozšířený půdní průzkum spočívá např. v odběru půdních vzorků do Kopeckého válečků, stanovení obsahu skeletu, rizikových prvků a rizikových látek. Průkazné negativní změny půdních vlastností bude nutné v nejkratším termínu odstranit, v opačném případě bude vyčíslena finanční kompenzace odvíjející se od nákladů nutných k uvedení půdy do stavu před uzavřením pachtovní smlouvy.

V případě zlepšení půdních a stanovištních charakteristik metodika doporučuje tento stav zohlednit ve výši pachtu pro další období, či jeho trvání, neboť vlastník má tímto jistotou, že se mu nesnižuje hodnota pozemku, ale naopak je jeho pozemek zhodnocován a stabilizován. V případě nedohody (ukončení pachtu) má v tomto případě pachtýř nárok na finanční vyrovnání za zhodnocení pozemku. Za zhoršení, či zlepšení stavu pozemku, se považuje rozdíl v počátečních a koncových stavech u ukazatelů větší než 20 %. Toto platí i v případě změny jen jediného sledovaného parametru. Finanční vyčíslení v případě nedohody provede oprávněná osoba, např. soudní znalec v oboru.

Zdroj: VÚMOP, ilustrační foto archiv Naše voda – eroze

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy