VÚLHM: Vzrostlý les umí tlumit odtok vody oproti holinám a rozpadlým porostům

30. září 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

les-potok-voda-krajina-img_8250

Les jako významný krajinný prvek a nenahraditelná složka životního prostředí má nezastupitelnou úlohu ve vodním hospodářství krajiny. Potvrdili to výzkumníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Ke sledování vazeb ovzdušných srážek a jim odpovídajících odtoků využili vědci z VÚLHM, Výzkumné stanice Opočno, experimentální objekty v Orlických horách a Beskydech a monitorovanou oblast na Šumavě. K výzkumu zvolili vegetační období, protože u něho odpadá problematičnost vztahu srážek a odtoků v zimním období. Získané výsledky lze považovat za vstup ke komplexnímu řešení celé problematiky. Analýza zahrnuje rozbor čtyř případů, kdy došlo ke změně vzrostlého lesního porostu na zatravnělou holinu nebo na kombinaci zatravnělé holiny a mlazin odrostlých z výsadeb a nárostů. Cílem analýzy bylo posouzení vlivu změn lesních porostů vyvolaných obnovními těžbami či kalamitami na změny velikosti odtoků ve vegetačních obdobích (vegetační odtoky).

Výzkum přinesl beze sporu zajímavé výsledky. Například, že:

Velkoplošné holoseče (Červík, Malá Ráztoka, Deštenská stráň) a kalamitní plochy (Vydra) znamenají běžně vzrůst odtoků ve vegetačním období, což ukazuje na pokles výparů, dotace podzemních vod a vzestup povodňových průtoků. V případě Vydry a Malé Ráztoky jsou vzrůsty odtoků vysoce statisticky významné, vzrůst vegetačních odtoků z holin oproti původnímu vzrostlému lesu je 8-12 %.

Analýza jednoznačně dokazuje, že vzrůst odtoků z holin k odtokům z mlazin a holin je 2-7 %, což znamená, že z holin odtéká více vody než z holin a mlazin.

Celkový odtok ve vegetačním období lesa z analyzovaných lokalit o velikosti 52-100 % plochy povodí je vyšší o 1-9,6 % oproti odtoku z téhož území se vzrostlými porosty. Výjimku představuje povodí Červík, kde uplatnění použitého modelu DSC dává odlišné výsledky, totiž snížení odtoku po těžbách ve vegetačním období o 0,6 %. Metoda separace však zvýšení odtoků naznačuje, proto lze přijmout závěr, že i v Červíku došlo po těžbách ke zvýšení vegetačních odtoků.

Relativní čísla růstu objemu odtoku ve vegetační době po těžbách nejsou katastrofální. Avšak pohled se změní, když uvážíme, že během vegetačního období červen-září odteče z povodí Vydry navíc 1,66 mil. m3 vody po těžbách a kůrovcových kalamitách. Vysoušení Šumavy v povodí Vydry pak lze vidět naléhavěji, a to zejména v době sucha.

V souvislosti s velkoplošným rozpadem horního stromového patra ve zkoumaném území dochází k destrukci porostního prostředí na desetiletí i déle. Vedle odtoku se mění řada teplotních a energetických veličin skládajících celkovou vodní bilanci lokální i širší krajiny. To jsou další vážná rizika vývoje krajiny zvláště ve vztahu k uvažovaným rozšiřováním plochy tzv. bezzásahového režimu do vnitrozemí nejen v povodí Vydry, ale i Vltavy. Novela zákona č. 114/92 Sb., nyní projednávaná v Parlamentu ČR, totiž stanoví jako dlouhodobý cíl bezzásahový režim na většině území národních parků. Průběh a výsledky tohoto výzkumu jsou podrobně popsány v článku v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu. Odkaz na článek: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/445.pdf

Zdroj: VÚLHM, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy