Všeho moc škodí, i deště, ví i dešťovka

5. srpna 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

žížala - dešťovka

Žížala obecná (Lumbricus terrestris), nazývaná také dešťovka, má obecně vlhkost v půdě ráda. Jak ale připomíná facebooková verze portálu Naše voda, při dlouhotrvajícím silném dešti své podzemní chodbičky žížaly rychle opouštějí, protože jim hrozí utopení.

Žížala je mimořádně užitečný tvor. Kypří půdu a hraje důležitou roli při vytváření humusu. Mít více žížal na své zahradě by zahradníci uvítali, jenže rozdělení žížaly na dvě části nefunguje. Přední části chybějící zadní část sice doroste, ovšem jen při zachování čtyřiceti až sto padesáti článků. Zadní část to má těžší, předek nevyroste vždy, jen za mimořádných podmínek.

Když se odřízne maximálně opasek čili prostomium (to je špička živočicha před ústním otvorem) včetně následujících čtyř článků, utvoří tvor úplně novou ,,hlavu“. Pokud je odděleno pět až šestnáct předních článků, dokážou regenerovat jen tři až čtyři včetně opasku. Žížala hnojní, zvláště častá například v hromadách kompostu, dokáže zcela vyrovnat ještě ztrátu osmi článků. Devět až 23 odříznutých článků nahradí maximálně osmi novými. Velké ztráty však žížalu učiní definitivně bezhlavou.

Z toho vyplývá, že navzdory některým mýtům ze žížaly dvě neuděláme. Přežije většinou jen přední část, ze které vyroste nový, ale kratší tvor. Pokud ale žížalu zkrátíme asi jen 30 článků za hlavou, tak ji usmrtíme.

O žížale se dozvíte více na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Žížala_obecná

Zdroj: Facebook Naše voda

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství