Co vše obsahuje vodné a stočné IV:

20. února 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Portál průmyslováekologie.cz zveřejnil obsáhlý rozhovor s odborným asistentem Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Filipem Wannnerem. Formou seriálu jej nabízíme i čtenářům portálu Naše voda.

Je bohužel pravdou, že v současné době na cca 70 % vodních útvarů neplníme jeden či vícero ukazatelů znečištění a nedosahujeme tak statusu „dobrých vod“. Na druhé straně vypouštěné odpadní vody z procesů čištění se mírou dusíku na znečištění povrchových vod podílí z cca 20 %. Zbylé dusíkaté znečištění se do povrchových vod dostává plošným znečištěním. Tedy splachy z polí a lesů. A i přes to, že toto víme, se neustále zpřísňují limity fosforu a dusíku v čistírnách odpadních vod. V minulosti byly všechny technologie na čištění v ČOV byly zaměřeny především na odstranění dusíku. Za posledních 15 let jsme vynaložili desítky miliard na výstavbu a rekonstrukcí ČOV primárně pro splnění limitů dusíku. Odstranění dusíku vyžaduje určité objemy aktivačních nádrží a s nimi se při výstavbě počítalo. Fosfor se do této doby řešil až sekundárně ne moc náročnou technologií simultánního srážení. Investiční náklady na odstraňování fosforu byly cca desetinásobně nižší než na dusík.

Se zpřísněním požadavků na koncentrace fosforu zjišťujeme, že dusík tedy není hlavním problémem. Hlavním problémem je nyní fosfor, byť i u něj existuje rozsáhlá debata o tom, zda bodové zdroje znečištění, tedy komunální ČOV, mají takový význam. V případě fosforu sice platí, že hlavním zdrojem fosforu v povrchových vodách jsou bodové zdroje znečištění, na druhé straně k nežádoucí eutrofizaci vod dochází již při velmi nízkých koncentracích fosforu, a proto není možné plošné zdroje fosforu bagatelizovat, jak se občas bohužel děje. Zlepšovat kvalitu povrchových vod tak není možné jen cestou neustálého zpřísňování požadavků na kvalitu vypouštěného znečištění z bodových zdrojů, ale třeba i zlepšením stávající zemědělské praxe.

Stávající simultánní srážení fosforu je technologie, která pro splnění nových limitů BAT nebude stačit. Bude nutné vybudovat další stupeň čištění. U velkých čistíren větších měst a obcí tato otázka bude spojena se zvýšenými investičními a provozními náklady. Pro malé obecní čistírny odpadních vod to bude náročné na nejen na omezený rozpočet obce, ale také na úroveň znalostí obsluhy a provoz. Čím menší čistírna, tím jsou její výsledky závislejší na řádně proškolené a odborné obsluze, která v případě malých ČOV se nemůže obsluze čistírny věnovat na plný úvazek. To znamená další navýšení nákladů z obecního rozpočtu. Stav našeho vodního hospodářství není rozhodně špatný. V řadě případů a ukazatelů sneseme nejpřísnější srovnání na evropské či světové úrovni. Bohužel se zpřísňováním požadavků na vypouštěné znečištění dojde k nezanedbatelnému zvýšení nákladů, o jehož financování se vede již delší dobu rozsáhlá debata. Navíc není jisté, zda tyto zvýšené investiční a provozní náklady na čištění odpadních vod přinesou požadovaný efekt zlepšení stavu povrchových vod, které by tyto náklady mohly ospravedlnit.

Zdroj: www.prumyslovaekologie.cz, ilustrační foto Naše voda

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace