Vodohospodáři se zaměří na problémy související se suchem

Aktualizováno 8. listopadu 2017 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině , Vodovody a kanalizace

Barák-financování-2016-IMG_1605-328x219

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) se chce v příštích letech více zaměřit na problémy související se suchem, tedy například změnu hospodaření s vodami ze srážek nebo větší využití vyčištěných odpadních vod.

Přivítalo by i změnu koncepce vodního hospodářství. Novinářům to v Ostravě řekli zástupci sdružení.

„Domnívám se, že budování nových přehradních nádrží, obnova řady rybníků, velké retence, to je jediný způsob, jak zadržíme dešťovou vodu, jejichž srážek na našem území je dostatek, a jak potom ji využijeme jako povrchovou nebo i podzemní vodu při výrobě pitné vody,“ řekl předseda představenstva SOVAK František Barák.

V Česku se zhruba polovina pitné vody vyrábí z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. Množství povrchové vody přitom podle Baráka záleží na schopnosti zadržet tuto vodu na českém území. „V oblasti vodárenství jsme zaznamenali jisté problémy s dostatkem zdrojů, ovšem to se týkalo jenom některých oblastí. Právě vybudování a využívání nových přehrad, kumulace povrchové vody v přehradách, v případě přebytku potom dotování podzemních zdrojů právě z přebytků povrchových zdrojů nám umožní zvýšit kapacitu celkových zdrojů pro výrobu pitné vody,“ řekl Barák.

Potřeba je podle něj udělat některá opatření, jež se ale často nedaří uskutečnit. „Já bych přivítal, kdyby v českém vodárenství byla jediná koncepce na vodu. V současné době povrchová voda je v kompetenci ministerstva zemědělství a podzemní voda je v kompetenci ministerstva životního prostředí,“ řekl Barák. Někdy je pak například obtížné určit, jako třeba u vody v dolech, zda jde o vodu povrchovou, či podzemní, a do čí kompetence tak patří.

Ředitel SOVAK Oldřich Vlasák řekl, že pro připravované stavby několika nádrží, mezi nimi Nových Heřminov či Pěčína, je několik velmi pozitivních důvodů. „Je to nejenom zadržení vody v krajině, ale je to i případné propojení do vodárenských soustav, kterých v České republice je 11. Je to další z náhradních zdrojů a my musíme mít diverzifikované zdroje pro potřeby nějakých větších such nebo velkých výkyvů,“ řekl Vlach.

Náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž uvedl, že se vodárenské soustavy budou muset propojovat. „V oblastech, kde není dostatečná zásoba podzemních vod, tak nebudou stačit místní zdroje. Takže se bude muset přivádět voda strategickými páteřními řady z míst, kde voda existuje, do míst, kde je potřeba nahradit některé stávající vysychající zdroje,“ řekl náměstek.

Je podle něj také potřeba zamyslet se nad celkovou koncepcí, protože například velká část společností neplní povinnosti týkající se obnovy infrastruktury. „Malých provozovatelů je hrozně moc. Je tady 6000 vlastnických společností a to samozřejmě s sebou nese ztráty v efektivitě provozování. Stát by měl přijít s akčním plánem, jak tu situaci řešit,“ řekl Kříž.

Zdroj: ČTK, foto (František Barák) Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace