Vodní nádrže v Povodí Moravy prokazují svou schopnost zadržet přívalové deště

9. srpna 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

PMO - VD Slusovice

V průběhu srpna zaznamenal státní podnik Povodí Moravy (PMO) na území v povodí řeky Moravy krátkodobé vysoké srážkové úhrny, na řadě míst s bouřkami s extrémními úhrny srážek. Podle mluvčího PMO Petra Chmelaře sehrály významnou roli při zmírnění povodňové vlny vodní nádrže.

Během silných srážek na přelomu července a srpna napršelo v úhrnu na Fryštáku 106 mm, ve Staré Huti 86 mm, v Přerově 78 mm a ve Vsetíně 72 mm srážek. Na přítocích do vodního díla Fryšták byl v noci z 31. července na 1. srpna krátkodobě dosažen třetí stupeň povodňové aktivity, stejného stupně bylo dosaženo kolem půlnoci také na přítoku do nádrže Bystřička. Nádrže pomohly zachytit velké množství vody z území, které bylo zatíženo prudkými vzestupy hladin, a transformovaly povodňové přítoky. „Na vodních dílech jsme před dešti udržovali hladinu na maximální zásobní úrovni s povolenou tolerancí. Pro transformaci povodňových průtoků jsme využili především retenční prostory nádrží,“ popisuje Marek Viskot, vedoucí dispečinku Povodí Moravy.

Povodí Moravy v průběhu silných bouřek manipulovalo s odtoky z nádrží s ohledem na situaci pod vodními díly. Na Bystřičce i Fryštáku došlo ke zvýšení odtoku, ale na na nádrži Slušovice byl po celou dobu povodně ponechán minimální odtok z důvodu prudkých nárůstů průtoků na přítocích Dřevnice. Zvýšený odtok by způsobil překročení prvního stupně povodňové aktivity. „Manipulace jsme provedli tak, aby odtoky nepřekročily hranicí neškodných průtoků a nedošlo k možným rozlivům. Do nádrže Slušovice byl maximální přítok 16 m³/s a odtok 0,040 m³/s. Přítok do nádrže Fryšták byl v maximu cca 13,5 m³/s, odtok 4,5 m³/s. Velmi zjednodušeně lze říci, že nádrže Fryšták a Slušovice dohromady zachytily cca 24 m³/s. Pouze obyčejným porovnáním můžeme konstatovat, že by v profilu Dřevnice ve Zlíně byl překročen první stupeň povodňové aktivity,“ dodává k roli přehrad Marek Viskot.

Na vodní nádrži Fryšták byla hladina během zvýšených přítoků zvýšena o cca 20 cm, na Bystřičce o cca 1,4 m. Po odeznění povodňových průtoků dispečeři ponechali odtoky na zvýšené úrovni, aby postupně došlo k vyprázdnění naplněných částí retenčních prostorů, které slouží k zachycení a zmírnění povodňových vln. Povodňová epizoda dokládá význam vodních nádrží při zvládání obou hydrologických extrémů. Nastavená proporce mezi zásobní a retenční funkcí umožňuje vodohospodářům pokrývat odběry vody v období sucha i zachytit povodeň v období přívalových dešťů.

Úlohu nádrží pozitivně hodnotí i vědecké autority, a to nejen při povodních. Například profesor Jaromír Říha z VUT ve své praxi nenarazil na relevantní studii, která by kvantifikovala efekt „přírodě blízkých opatření“ z hlediska zásobení obyvatel a průmyslu vodou v období dlouhodobějšího a výrazného sucha. Podle něj je efekt nádrží se zásobní funkcí a víceletým řízením odtoku naopak všeobecně znám a v praxi jej potvrdily epizody sucha jak v první polovině 90. let minulého století, tak minulých dvou let.

Naše voda, ilustrační foto Povodí Moravy – vodní dílo Slušovice

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy