Jak již jsme na portálu Naše voda avizovali, chceme našim čtenářům přiblížit některé ze zajímavých příspěvků z letošní konference Vodní nádrže 2012. Dalším z nich je první část příspěvku vedoucího vodohospodářského dispečinku Povodí Moravy Marka Viskota.

Problémy se zásobováním vodou se člověk zabývá od nepaměti. Dodnes budí obdiv a úctu důmyslná zavlažovací zařízení starých kulturních národů například na řekách Eufrat a Tigrid nebo na Nilu. I na území Moravy se můžeme obdivovat víceúčelovým rybničním soustavám, hamrům a mlýnům, svědčícím o pozoruhodném stupni rozvoje vodního hospodářství v dřívějších dobách. Následkem intenzivního rozvoje průmyslu a zemědělské výroby na území jižní Moravy se vodní hospodářství dále rozvíjelo. K výstavbě významných vodních zdrojů, zvláště pak povrchových, došlo především ve dvacátém století, kdy začaly v moravské části povodí Dyje vznikat základy víceúčelové Dyjsko – svratecké vodohospodářské soustavy (dále jen DSVS) a také lokální nádrže v povodířeky Moravy – Moravní soustava (dále jen MS).

Úvod

Na území ve správě Povodí Moravy,s.p. (PM) se dá hovořit o dvou vodohospodářských soustavách. Jednou z nich je Dyjsko – svratecká soustava, která je tvořena 21 nádržemi ležící v povodí řeky Dyje. Nádrže v této soustavě jsou především víceúčelové s významem i pro širší území a pro přeshraničí. Druhou „soustavu“ tvoří nádrže nacházející se v povodí řeky Moravy tzv. Moravní soustava. Zde jsou nádrže menší, spíše lokálního významu, celkem se jedná o 9 nádrží. Samozřejmě Dyjsko – svratecká soustava má daleko větší význam a možnost manipulace než na nádržích v Moravní soustavě. Celkem je to 30 významných vodních nádržích. Od 1.1.2011 převzalo Povodí Moravy, s.p., po zrušení Zemědělské vodohospodářské správy dalších 124 nádrží a rybníků. Manipulace jsou prováděny dle platných manipulačních řádů, které zpracovává vodohospodářský dispečink v Brně. Dispečink také přímo řídí hospodaření s vodou na jednotlivých nádržích a fungování nádrží v soustavě.

Dyjsko – svratecká vodohospodářská soustava.V povodí řeky Dyje jsou to víceúčelové vodohospodářské uzly: Znojemský, Ivančicko-Pohořelický, Brněnský, Vírský a Břeclavský.

Nejvýznamnější vodní díla Dyjsko – svrateckévodohospodářské soustavy:

V povodí Moravské Dyje je provozována od roku 1985 vodárenská nádrž Nová Říše na Olšanském potoce sloužící převážně pro skupinový vodovod Telč – Třešť. Nádrž je tvořena kamenitou hrází se středním jílovým těsněním.

Na Pstruhovci je od roku 1973 vodárenská nádrž Landštejn na Pstruhovci sloužící převážně pro zásobování vodárenské skupiny Staré Město pod Landštejnem – Slavonice – Dačice. Je vytvořena zemní hrází s návodní těsnící fólií.

Nejvýznamnějším VD na řece Dyji je vodní dílo Vranov. VD Vranov bylo vybudováno v letech 1930–1934 jako betonová gravitační hráz z litého betonu, délky v koruně 290,4 m a výšky nade dnem 47 m. Celkový objem nádrže je 132,696 mil. m3 a zatopená plocha 761,3 ha. Hlavní účely: zajištění trvalého min. průtoku v toku pod jezem ve Vranově, nadlepšení průtoků pro zajištění trvalého minimálního průtoku v Dyji v bilančním profilu jezu Krhovice, odběr pro skupinový vodovod Znojmo a pro skupinový vodovod Vranov –Moravské Budějovice – Dukovany, zajištění průtoků v Dyjsko – mlýnském náhonu, od Krhovického jezu (dle mezistátních dohod s Rakouskem), výroba špičkové elektrické energie, odběry pro závlahy převážně pod VD, ochranu před velkými vodami (snížení kulminací velkých vod), rekreace, vodní sporty, sportovní rybolov a plavba. Cca 40 ř. km pod VD Vranov provozuje PM od roku 1966.

VD Znojmo sloužící převážně k týdennímu vyrovnání nerovnoměrných průtoků v Dyji způsobených špičkovým provozem vodní elektrárny Vranov a pro vodárenský odběr. Jedná se o sypanou kamenitou hráz se středním sprašovým těsněním. Celkový objem nádrže je 4,290 mil. m3 a zatopená plocha 53,3 ha.

V horním toku Jevišovky je provozována nejstarší přehrada na Moravě Jevišovice sloužící ke snížení povodňových průtoků, pro trvalé zajištění minimálního průtoku, rekreaci. Tížní zděná hráz z kamene byla uvedena do provozu v roce 1896.

K dominantním povrchovým zdrojům patří nádrže Nové Mlýny na Dyji sloužící mimo jiné k trvalému zajištění minimálních průtoků, snížení povodňových průtoků, zajištění závlah rybářství, zlepšení hygieny, čistoty vody a likvidaci komářích kalamity oblasti. Horní nádrž Nové Mlýny je provozována od roku 1978. Dále slouží pro akumulaci vody pro zajištění závlahových odběrů,rekreace a vodní sporty. Celkový objem horní nádrže je 14,313 mil. m3 a zatopená plocha 575 ha. Střední nádrž Nové Mlýny je provozována od roku 1981. Již od počátku výstavby byla přednostně vyhrazena pro účely ochrany přírody. Celkový objem střední nádrže je 32,062 mil. m3 a zatopená plocha 1 033 ha. Dolní nádrž Nové Mlýny je ve funkci od roku 1989. Slouží mimo výše uvedeného pro akumulaci vody pro zemědělské závlahy, průmysl a zajištění odběrů pro Rakousko, zajištění minimálních průtoků v Dyji a v síti drobných vodních toků a kanálů pod VD, povodňování lužních lesů, rekreace, energetické využití. Hlavní hráz tvoří zemní sypaná část se středním těsnícím jádrem. Celkový objem dolní nádrže je 83,961 mil. m3 a zatopená plocha 1 668 ha.

V horním povodí Jihlavy, západně nedaleko města Jihlavy, je vodárenská nádrž Hubenov na Maršovském potoce sloužící pro vodárenský odběr pro zásobení Jihlavy, akumulaci vody pro trvalé zajištění minimálního průtoku a ke snížení povodňových průtoků. Výsledný efekt této nádrže zvyšují převody ze sousedních povodí, a to Jedlovského a Jiřínského potoka. Tvoří ji kamenitá sypaná hráz se středním zemním jádrem.

Na středním toku Jihlavy je od roku 1978 nádrž Dalešice sloužící především k výrobě elektrické energie v přečerpávací vodní elektrárně,akumulaci vody pro trvalé zajištění minimálního průtoku pod nádrží Mohelno, zajištění odběru vody pro jadernou elektrárnu Dukovany z nádrže Mohelno, zajištění odběru pro závlahy a průmysl pod nádrží Mohelno a ke snížení povodňových průtoků. Tvoří ji kamenitá sypaná hráz se středním jílovým těsněním.

Navazující na Dalešice je nádrž Mohelno. Jedná se o vyrovnávací nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dalešice sloužící k akumulaci vody pro zajištění odběru vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Vyrovnanými odtoky je zajištěn minimálního průtoku pod VD. Nádrž také slouží ke snížení povodňových průtoků. Nádrž vytváří betonová gravitační hráz.

Na řece Oslavě je vodárenská nádrž Mostiště sloužící k akumulaci vody pro vodárenský odběr skupinového vodovodu Velké Meziříčí- Třebíč, k trvalému zajištění minimálního průtoku pod VD, ke snížení povodňových průtoků a energetickému využití v MVE. Tvoří ji kamenitá sypaná hráz s návodním sprašovým těsněním, která byla uvedena do provozu od roku 1960.

Nejvýznamnějším VD Svratecké soustavy je přehrada Vír I. Vodárenská nádrž slouží především ke snížení povodňových průtoků a akumulaci vody pro vodárenský odběr pro skupinové vodovody Bystřice n. Pernštejnem a Žďár n. Sázavou, vodárenský odběr pro Vírský oblastní vodovod, zajištění trvalého minimálního průtoku, nadlepšení průtoků pro energetické využití ve špičkové vodní elektrárně Vír I.

Záložním zdrojem pro potřeby Brna a okolí je Brněnská nádržna řece Svratce, provozovaná PM, sloužící k akumulaci vody pro trvalé zajištění minimálního průtoku, výrobu elektrické energie ve špičkové vodní elektrárně,snížení povodňových průtoků, rekreaci a vodní sporty, plavbu, rybářství. Nádržmá celkový objem 17,702 mil. m3 a zatopenou plochu 231 ha. Tvoří ji betonová gravitační hráz uvedená do provozu od roku 1940.

V západní části horního povodí Svitavy na toku Křetínka je od roku 1976 nádrž Letovice sloužící především ke kompenzačnímu nadlepšení průtoků ve Svitavě, trvalému zajištění minimálního průtoku pod VD, energetickému využití v MVE a ke snížení povodňových průtoků. Tvoří ji kamenohlinitá sypaná hráz se středním jílovým těsněním.

Ve východní části horního povodí Svitavy na toku Bělá je od roku 1990 provozována vodárenská nádrž Boskovice. Nejvýchodnější nádrží je od vodárenská nádrž Koryčany na řece Kyjovce. Nádrž slouží především k akumulaci vody pro vodárenský odběr skupinového vodovodu Kyjov.

(pokračování příště)

 

 

24.10.2012 17.25, Rubrika: Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy