Vodní elektrárna Lipno prochází největší omlazovací kúrou v historii

Aktualizováno 8. listopadu 2012 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Přehrady a vodní díla

přehradní hráz Lipno - foto ČEZ

Tři roky po své „padesátce“ podstoupí vodní elektrárna Lipno nejrozsáhlejší omlazovací kúru v historii. Odstávka části elektrárny na největším umělém jezeře v České republice začala 5. listopadu a bude trvat celý rok. Sdělil to mluvčí ČEZu Martin Schreier.

S trochou nadsázky se dá říci, že po ní už nic nebude tak jako dříve. Specialisté vymění jednu z 60 MW turbín, která je umístěna 160 metrů pod povrchem země. Předpokládá se, že jen vysekávání spirály turbíny bude znamenat odstranění desítek tisíc tun betonu. V rámci opravy dojde k nahrazení spirály turbíny, oběžného kola a rozváděcích lopat. „Zlatými hřeby“ celé modernizace budou transporty a usazování 7,5tunového oběžného kola, 17tunového hřídele a rotoru o hmotnosti 210 tun.

„Česká republika má omezené hydrologické podmínky pro výstavbu nových velkých vodních elektráren. Reálná šance na zvýšení výroby čisté elektřiny spočívá proto téměř výhradně v rekonstrukcích stávajících zdrojů spojených se zvyšováním jejich účinnosti,“ říká Zdeněk Saturka, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s.„Po dokončení modernizace elektrárny Lipno I očekáváme, že dojde k navýšení její účinnosti o pět procent. Přírůstek produkce ve výši čtyř milionů kWh ročně pokryje spotřebu více než tisícovky domácností,“ dodává Zdeněk Saturka. Lipenská elektrárna ročně vyrobí zhruba 150 milionů kWh a dodá elektřinu pro více než 40 tisíc domácností.

Akce bude znamenat roční práci pro desítku specialistů. Celkové investice modernizace nepřesáhnou částku 200 milionů korun. Zhotoviteli, kteří vyšli vítězně z veřejné soutěže, jsou konsorcium ČKD Blansko Engineering a ČKD Blansko Strojírny pro strojní část projektu a společnost 1. Servis Energo pro generátor.

Vodní elektrárny ČEZ a.s., významně přispívají ke stabilizaci energetické soustavy. Jsou schopny dodávat elektřinu do sítě za 90 – 150 vteřin, a optimalizovat tak provoz tepelných elektráren.

V dalších letech se ve stále větším rozsahu začnou na objemu výroby Vodních elektráren ČEZ, a. s., projevovat pozitivní efekty vyplývající z programu ekologizace a modernizace. „V roce 2022 počítáme s celkovým přírůstkem produkce ve vodních elektrárnách o více než 60 milionů kWh ročně,“ připomněl Zdeněk Saturka. To bude znamenat elektřinu pro dalších 17 tisíc domácností a úsporu emisí CO2 zhruba o 60 tisíc tun. Již dříve zmodernizovaná soustrojí a nové technologie zajišťují lepší zpracování hydropotenciálu např. na elektrárnách v Kamýku, Slapech, Mohelnu, Vraném nad Vltavou a přečerpávacích vodních elektrárnách Dalešice a Štěchovice.

Modernější nová soustrojí často znamenají také ekologičtější výrobu. „Přecházíme například ze středotlaké na vysokotlakou hydrauliku, kde se množství oleje redukuje zhruba na desetinu. V rámci rekonstrukcí měníme také pohyblivé mechanismy na provedení v bezmazném uložení. Například z oběžných kol jsme tak odstranili desítky litrů oleje. Případná netěsnost této části turbíny, která je přímo obtékána vodou, proto nepřináší žádné ekologické riziko,“ vypočítává konkrétní přínosy Zdeněk Saturka.

Vodní elektrárna Lipno

Vodní elektrárna Lipno I dokončená v roce 1959 je součástí vltavské kaskády. Regulací odtoku se zvětšují minimální průtoky, omezují povodňové špičky a zvyšuje se výroba v ostatních elektrárnách vltavské kaskády. Energetický význam elektrárny Lipno I představuje výroba levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie a využití pro regulaci výkonu celostátní energetické soustavy. Její velmi rychlé najetí na plný výkon 120 MW za 226 vteřin a dálkové ovládání z centrálního dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích umožňuje ovlivňovat výkonovou bilanci elektrizační soustavy České republiky. Kolísání odtoku vyrovnává malá průtočná vodní elektrárna Lipno II o výkonu 1,5 MW, vybudovaná pod Lipnem I.

Samotná vodní elektrárna se nachází v podzemní klimatizované kaverně o rozměrech 65 x 22 m a výšce 37 m, vylámané v hloubce 160 m pod terénem v blízkosti hráze. Voda je přiváděna na turbíny dvěma tlačnými ocelovými šachtami, průměru 4,5 m a délky 160 m, přes kulové uzávěry a odváděna je 3,6 km dlouhým podzemním odpadním tunelem, širokým 8,4 m a vysokým 7,8 m. K dopravě technologického zařízení a personálu do podzemí slouží šikmý tunel se sklonem 45°, široký 6,8 m a vysoký 9,7 m.

V podzemní elektrárně, uvedené do provozu v roce 1959, jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami a potřebná elektrická zařízení. Elektrická energie z generátorů se vyvádí tunelem pomocí kabelů do nadzemních transformátorů a rozvodny. V nadzemním areálu je též umístěna rozvodna 22 kV, která zásobuje rozsáhlé okolí elektrickou energií.

Zdroj: ČEZ

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla