Vodné a stočné 2015: SVS zvyšuje cenu o 3,9 procenta

Aktualizováno 30. listopadu 2014 | Rubrika: Voda a naše peněženka , Vodovody a kanalizace

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Severočeská vodárenská společnost a. s. (SVS) vyhlašuje cenu vody (vodné a stočné) na rok 2015 v regionu působnosti společnosti. Cena vody bude ve výši 83,50 Kč/m3, z toho vodné 42,78 Kč/ma stočné 40,72 Kč/m3 (bez DPH).  Uvedl to Jiří Hladík, mluvčí SVS.

„Cena vody na rok 2015 v regionu působnosti SVS reflektuje výsledky jednání s akcionáři, tj. představiteli měst a obcí Ústeckého a převážné části Libereckého kraje. Vedení SVS během podzimních měsíců zorganizovalo řadu diskusních setkání, která se uskutečnila po okresech v regionu SVS. Po zohlednění požadavků, připomínek a reálných možností se vedení společnosti podařilo stanovit cenu vody na rok 2015 tak, že navýšení ceny vody představuje pouze 3,9 % oproti možným 7,5 % podle akcionáři schváleného Podnikatelského záměru do roku 2015,“ řekl Hladík.

Z grafu je rovněž vidět, jakým způsobem ovlivňuje cenotvorbu dotační regulace u subjektů, čerpajících evropské dotace.

Cena V+S     pro rok 2015

Cena bez     DPH
(Kč/m3)

Cena     s 15 % DPH
(Kč/m3)

Voda pitná (vodné)

42,78

49,20

Voda odkanalizovaná (stočné)

40,72

46,83

Celkem     cena vody

83,50

96,03

Nárůst ceny vody v regionu SVS letos stagnuje – je stejný jako v roce 2014. Nárůst 3,9 % v absolutním vyjádření znamená navýšení ceny vody pouze o 3,57 Kč za 1000 litrů vody ve srovnání s rokem 2014. Běžnou vanu si tak v příštím roce napustíte za 5,30 Kč a jedno spláchnutí toalety vás vyjde na 0,30-0,60 Kč.

V souvislosti s nárůstem ceny o 3,9 % uvádíme významné změny jednotlivých položek v kalkulaci, které se na něm podílejí. Jedná se totiž o výsledek působení celé řady faktorů, které se dají shrnout do dvou hlavních:

1. odhadovaný pokles vodného o 1,52 % a stočného o 0,67% oproti roku 2014
2. nárůst celkových nákladů je 2,86 %, kdy se do nákladů promítá vliv inflace a např.:
· nárůst potřeb na opravy a havárie o 26,55 % (v minulosti zanedbávaná obnova vyvolává v konečném důsledku
zvýšenou potřebu oprav havárií)
· snížení cen energií o 14,51 % (pokles především ceny el. energie slouží k pokrytí zvýšeného objemu oprav)
· pokles nákladů na likvidaci odpadů o 7,08 % (efektivita)
· některé další náklady ovlivňuje i slabý kurz koruny

SVS se snaží veřejnosti opakovaně přiblížit složitou problematiku tvorby ceny vody. Při její kalkulaci je např. nutné přihlédnout i k řadě dalších faktorů:

· neoddiskutovatelným trendem je pokles spotřeby vody – z cca 160 l/os./den (1993) na 80 l/os./den – který je dán především útlumem průmyslu, nejen ve smyslu uzavírání provozů pivovarů apod., ale především v tom, že se stáváme krajem „montoven“, které využívají vodu jen pro hygienické potřeby svých zaměstnanců

· celkový počet obyvatel nestoupá, jen migrují v rámci regionu SVS do oblastí s nižší hustotou osídlení, čímž roste nákladovost na připojení 1 obyvatele

· SVS má zájem nadále udržet princip solidarity, kdy platí stejná cena pro obyvatele na celém území působnosti SVS bez ohledu na skutečné náklady v daném místě

· rozsah majetku SVS od vzniku SVS v roce 1993 výrazně vzrostl: u vodovodů o 25 % na cca 8 900 km, u kanalizací o 56 % na 3900 km, u čistíren odpadních vod o 232 % na 196

· důsledkem historicky podinvestované obnovy je to, že 65 % vodohospodářského majetku je dnes daleko za svou životností a na jeho celkovou obnovu by bylo za současného tempa obnovy zapotřebí až 133 let

· tempo obnovy majetku (vodovodní sítě) se zbrzdilo v přechodném období, kdy jsme po vstupu do EU museli prioritně splnit legislativně dané požadavky na čištění odpadních vod(investice ve výši 4,6 mld. korun).

SVS je zodpovědný vlastník, který neopomíjí průběžnou tvorbu zdrojů na obnovu svěřeného majetku a do obnovy výrazně investuje. Přes veškerou snahu jsme v situaci, kdy majetek nadále stárne. Tím vzniká rozpor mezi snahou SVS co nejméně zatěžovat obyvatele a přitom dodržovat principy péče řádného hospodáře a nezpůsobit vybydlení vodohospodářského majetku, které by v horizontu několika desítek let ohrozilo jeho provozuschopnost.

V rámci našich kalkulací nadále klademe důraz i na udržení sociální únosnosti ceny vody, která podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje 2% z čistých příjmů domácností (podle statistických údajů pro severní Čechy). Zároveň na jednáních se svými akcionáři hledáme rozumnou míru obnovy svěřeného majetku. Na tomto principu nehodláme nic měnit a garantujeme, že cena vody SVS bude trvale pod hladinou sociální únosnosti.

Trvale hledáme rezervy v ceně vody, které potřebujeme směrovat do obnovy majetku. V současnosti jde z ceny vody cca 33% na obnovu majetku, 41% na jeho provoz a 26% si z ceny vody bere stát ve formě celé řady poplatků a DPH, aniž by se tyto prostředky někdy vrátily zpět do vodohospodářství. Stát tím omezuje prostředky vlastníků na obnovu, protože ty pocházejí výhradně z ceny vody. Srovnáme-li se se sousedním Německem, tam je výrazně nižší zatížení sazbou DPH – pouze 7%, a to jen na vodné (stočné je bez DPH). V Rakousku je dokonce surová voda pro výrobu vody pitné pro veřejné zásobování zdarma. Hledáme řešení i v dotačních programech, ale jakou „pastí“ mohou být získané evropské dotace při aplikaci „finančního modelu“, se již přesvědčily některé obce, které nyní mají cenu vody vyšší než SVS a překračují i sociální únosnost.

Naše voda

 

Související rubriky: Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace