Vodárenské věže v Praze V – Novoměstská vodárenská věž

Aktualizováno 28. června 2012 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Novoměstská vodárenská věž

S užíváním vody a jejím zásobováním je spojena celá řada architektonicky zajímavých staveb, jako jsou třeba vodárenské věže. Jen v Praze jich je několik, jak mapuje seriál na facebookové verzi portálu Naše voda.

Před výstavbou této vodárenské věže, jakou ji známe dnes, stály na jejím místě věže dřevěné, které v průběhu let 1495 – 1588 vyhořely. Od původních majitelů Jan Šítky a Šimona Skopa byly části mlýnů v těchto místech vykoupeny. Druhou polovinu mlýnů zakoupili novoměštští od vdovy Marty Šítkové o dva roky později v roce 1514.

Renesanční věž kamenná byla postavena na Slovanském ostrově v Praze (po vyhoření staré v r. 1587) v roce 1588 -1592 Karlem Mělnickým, který byl za její stavbu povýšen Rudolfem II. do šlechtického stavu. Současně s touto věží byly postaveny dva mlýny a brusírna nástrojů. Věž zásobovala vodou horní část Nového Města.

V roce 1648 byla věž poškozena dělostřelbou švédských vojáků. Pod vlivem dělových zásahů se také trochu naklonila. Do roku 1651 byla věž opravena a barokně upravena – dostala střechu ve tvaru báně. V roce 1881 věž přestala plnit svoji funkci, zásahem Umělecké besedy byla zachována, vodárna pracuje až do roku 1913. V roce 1926 -1927 věž i s mlýny zakoupil umělecký spolek Mánes. Mlýny byly zbořeny a věž připojena arch. Otakarem Novotným k budově Mánesa. Byla také zpevněna betonovým věncem proti naklánění.

Šítkovská vodárenská věž je největší vodárenskou věží v Praze. Uvnitř věže je 8 pater, zeď je vysoká 35 metrů, báň 12 metrů a celková výška je tedy 47 metrů V letech 1977-1989 se ve věži nacházela pozorovatelna STB, ze které byl sledován dům Václava Havla.

Facebook Naše voda

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Vodovody a kanalizace