Voda v Praze je v porovnání s jinými městy v ČR levná. Jaké jsou důvody?

Aktualizováno 2. prosince 2011 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Voda a naše peněženka

IMG_1516 Vltava v Praze

Rozhovor deníku Právo s předsedkyní dozorčí rady Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Květou Kořínkovou.

* Jste bývalou federální ministryní kontroly a posledních jedenáct let předsedkyní dozorčí rady Pražských vodovodů a kanalizací (PVK). Máte tedy jistě přehled i o cenách vodného a stočného v celé republice. Jak z tohoto srovnání vychází voda pro Pražany?

Vodné a stočné v Praze je dlouhodobě nižší než celorepublikový průměr. Řadu let se zvyšuje jen o inflaci. Cena vody je stále věcně usměrňovanou cenou. Společnost PVK je provozovatelem vodohospodářské infrastruktury v Praze, síť vodovodů a kanalizací, úpravny vody ani čistírny  odpadních vod však nevlastní. Ty jsou stále ve vlastnictví hlavního města Prahy, které prostřednictvím své Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) zajišťuje správu tohoto majetku.
PVK spolu s PVS navrhuje zastupitelům výši ceny vodného a stočného na další rok a rozhoduje o tom Rada hlavního města Prahy. Není to tedy nic automatického – naposledy vrostla v Praze cena nad inflaci v roce 2007. Od té doby se náklady provozovatele a nájemné hlavnímu městu zvyšují pouze o inflaci. V příštím roce to bude zřejmě obdobné, rada ale novou cenu vody ještěneschválila.

* Můžete přesto odhadnout, kolik asi budou muset Pražané platit, když si dopřejí rozumný komfort a spotřebují denně tolik vody, kolik potřebují?

Taková spotřeba vody se dá vyčíslit částkou zhruba sedmi korun na den. Vycházím z průměrné spotřeby 100 litrů na osobu a den.

* Lidé však už většinou vodou šetří, jak o tom svědčí vytrvalý, i když poměrně pomalý pokles celkové spotřeby vody v České republice. Co tedy tvoří základ ceny vodného a stočného?

Cenu vodného a stočného je možné rozdělit dočtyř hlavních kategorií – náklady na výrobu, distribuci, odvádění odpadních vod a čištění. Samotné náklady spojené s výrobou vody nejsou ve srovnání s její distribucí tak vysoké. Ve vodárenství obecně platí, že přibližně 70 procent nákladůjsou náklady fixní a je nutno je vynaložit bez ohledu na objem dodané nebo vyčištěné vody.

* Jaká z nákladových položek je nejvyšší?

Tou vůbec nejvyšší je obvykle nájemné, které stanovuje vlastník. Například v Praze představuje téměř 40 procent všech nákladů. Další významnou položkou jsou opravy, které jsou vzhledem ke stáří sítě a obecně vodohospodářského majetku čím dál nutnější. Infrastruktura dosluhuje a tempo, jímž ji obnovujeme, by mělo být daleko rychlejší. Máme navíc velké závazky i vůči Evropské unii, například v čištění odpadních vod.

* Z čeho jsou hrazeny investice?

Investice jsou především věcí správcovské společnosti PVS. Ta získává prostředky na investice z nájemného, které jí platí PVK. Jsou to částky kolem 1,6 miliardy korun ročně. Chtěla bych připomenout, že cena vodného a stočného je cenou věcně usměrňovanou a pravidla pro její tvorbu jsou velmi přísná. Dozorčí rada je pravidelně informována o kontrolách Finančního ředitelství, jež dohlíží na dodržování těchto pravidel. Mohu zodpovědně prohlásit, že vodárenské společnosti jsou pod velmi pečlivým dohledem.

* Proč vlastně město prodalo na začátku tohoto desetiletí Pražské  vodovody a kanalizace?

O privatizaci vodárenství existuje řada mýtů. Nikdo ale přece nenutil obce, aby začaly privatizovat i  vodovody a kanalizace. Vodárenství patří mezi veřejné služby, to je z hlediska veřejné správy jasné. Bylo to proto svobodné rozhodnutí obcí, zda byly ochotny se této aktivitě věnovat a provozovat efektivně své vodovody, kanalizace i  čistírnu odpadníchvod. Obnovovat sítě, které byly po létech provozu bez řádné údržby zanedbané či téměř odepsané, nebo se těchto povinností zbavit tím, že si najdou investičního partnera. Čeští investoři v té době ještě nebyli v takové situaci, aby se o velkévodárenské podniky ucházeli. Do vyhlašovaných tendrů se tak přihlásilo několik velkých a zkušených zahraničních firem, především z Francie, Velké Británie a USA. Byl přijat model, že technická infrastruktura zůstane z bezpečnostních důvodů přednostně ve vlastnictví veřejné správy. Distribuční, tedy provozní část však bylo možné privatizovat, a tuto činnost pak provádět mnohem efektivněji než předtím.

* Byla privatizace Pražských vodovodů a kanalizací úspěšná?

Rozhodně ano. Praha se rozhodla najít provozovatele, i když původně uvažovala o tom, že prodá i společnost PVS, tedy vlastní infrastrukturu. Je známo, že ve výběrovém řízení zvítězila v roce 2001 s nejvyšší nabídkou francouzská společnost VeoliaVoda (dříve se jmenovala Vivendi Water). Musím konstatovat, že je to snad jediný privatizační projekt, který byl nadhodnocen z hlediska vlastního prodávaného majetku. Podle znaleckých odhadů měla firma PVK hodnotu zhruba dvě miliardy korun,Veolia však zaplatila státu za 66 procent akcií přes šest miliard. Touto nabídkou prokázala, že má skutečný zájem o Prahu. Byla to pro hlavní město jedna z nejvýnosnějších privatizací v této zemi.

* Základním cílem každého podnikání je ovšem dosažení zisku.

Velmi často slýchám, že soukromí provozovatelé tvoří v rámci vodného a stočného zisk, který je jim vyčítán. Je třeba se ale i na tuto položku podívat optikou obrovských úspor, které byly dosaženy zefektivněním prováděných činností, případně poskytování dalších externích služeb pro třetí subjekty, kde je možné pracovat s větším ziskem. Usměrňovaná cena vodného a stočného znamená, že vynaložené náklady jsou přísně kontrolovány státní správou. To, že provozuji bez zisku, rozhodně neznamená, že provozuji efektivně. A tam, kde infrastrukturu provozují sami její vlastníci, nikdy nedojde k soutěži, a nebude tak možné zjistit, jestli by to nešlo provozovat lépe a efektivněji.

* Jak se tedy s francouzským vlastníkem změnila situace v PVK?

Mohu to srovnávat, protože jsem byla v Pražských vodovodech a kanalizacích členkou dozorčí rady již od roku 1998, tedy ještě před tím, než do nich vstoupilaVeoliaVoda. Byla jsem také členkou zastupitelstva hlavního města Prahy, takže jsem mohla na toto dění nahlížet i z druhé strany. Vím proto, že s provozem vodovodů a kanalizací jsme měli stále potíže, nehospodařily efektivně. Řešením tohoto hospodaření mohl být zkušený investor. Byla jsem k té myšlence velmi obezřetná, ale přesvědčil mne způsob, jak ve Francii fungovala kontrola společností, spoluvlastněných státem, což byl i případ Veolie. Ve firmách, kde byl státní podíl nadpoloviční, měl ve Francii předseda dozorčí rady, což byl vždy zástupce státu, právo veta. Také úředníci ministerstva financí hlídali pozorně hospodaření společností. Byla jsem proto přesvědčena, že Veolia bude i v ČR dobrým investorem, a to se také ukázalo.

* Můžete uvést konkrétní příklady?

Zefektivnilo se celé řízení PVK. Přispěla k tomu restrukturalizace společnosti a odstranění přezaměstnanosti, která se ve všech státem vlastněných podnicích pravidelně vyskytuje. V PVK dnes pracuje o polovinu méně zaměstnanců než před privatizací. Přibyla přitom řada činností, které dříve zákazníci neznali a slouží teď k jejich prospěchu. Například zákaznická centra, call centra, komunikace přes internet, elektronické platby. Zkrátily se také doby oprav a výluk dodávky vody. Velké úspory byly dosaženy na centralizovaných nákupech materiálů a energie, vždyť Veolia je i třetím největším odběratelem elektřiny v ČR. U některých nákupů, například hutních materiálů či chemikálií, dokáže dosáhnout až o 40 procent nižší cenu, než platí malí zákazníci.

* Bude se v příštím roce propouštět?
K propouštění zaměstnanců nedojde, to již tady v minulosti proběhlo. Nový investor si ponechal kvalitní pracovníky, sjednotil činnosti, které byly dříve rozloženy ve spoustě závodů a různých organizačních složek. Podřízené organizace původních PVK nebylo možné dostatečně kontrolovat a změnou této situace byla nastoupena cesta k efektivnosti. Chválím také, jak vedení PVK vyjednává s odboráři, a že i oni jsou velmi zodpovědní. Obě strany se vždy dokázaly dohodnout o rozumném nárůstu mzdových prostředků. Podle vyšší kolektivní smlouvy se mzdy zpravidla zvyšují o 1,5 procenta nad inflaci.
Zdroj: Právo

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace