Voda je v naší sluneční soustavě na více místech, než si lidé dosud mysleli

25. ledna 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

únik voda Ceres planeta

Kromě Měsíce a Marsu je voda i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Informuje o tom populárně – vědecký server osel.cz s tím, že dalším tělesem e trpasličí planetka Ceres, která kolem Slunce obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

I na jejím povrchu se nejspíš nachází voda a uniká do volného prostoru. Analýzou dat, které poslal evropský teleskop Herschel, se totiž podařilo detekovat v okolí planetky Ceres drobné množství vody. Jde o pouhých šest kilogramů této látky za vteřinu. Pokud si uvědomíme, že  její  průměr je 950 kilometrů, pak se jedná o opravdu minimální množství. Přesto se evropskému teleskopu podařilo všechno zaznamenat. Voda uniká především ze dvou oblastí pojmenovaných Piazzi a Region A. Snímkování proběhlo 6. března 2013 a probíhalo 9 hodin, tedy téměř celý jeden ceresovský den. Zdroj: http://www.esa.int/

Pozorování ukazují, že voda se neodpařuje z celého povrchu, ale pouze ze dvou oblastí, které jsou kromě toho nápadné i tím, že jsou o 5% tmavší, než okolí. Možnosti, jak můžeme tento objev vyložit, jsou dvě. První z nich, ta reálnější, počítá s tím, že voda je na povrchu Ceres přítomná i v jiných oblastech, ale z těchto dvou lokalit se uvolňuje kvůli jejich většímu zahřívání od Slunce. Ostatní oblasti jsou o trochu světlejší, takže odrazí více paprsků, což nestačí na vypaření vody.

Druhá, divočejší, teorie by mohla naznačovat existenci podpovrchových rezervoárů vody. Výtrysky do okolí by potom způsoboval kryovulkanismus. Stejně to ostatně funguje i na saturnově měsíci Enceladus a nedávný objev ukazuje, že podobné projevy můžeme pozorovat i na jupiterově měsíci Europa. Tato možnost ale není u Ceres příliš pravděpodobná. U obou měsíců jsou totiž hlavním pohonným motorem silné slapové síly jejich mateřských planet. Ceres je naopak ve svém okolí největším objektem, takže její interiér nemá prakticky co ovlivňovat. Navíc ani množství detekované vody (6 litrů/sekundu) příliš teorii kryovulkanismu nepřeje.

Co je ale na celém objevu nejfantastičtější? Za běžných okolností bychom se museli s aktuálním objevem smířit. Zkoumáním z okolí Země totiž nedokážeme získat přesnější údaje. Ale náhoda, nebo snad předvídavost inženýrů, tomu chtěla, že již brzy se dočkáme mnohem důkladnějších měření. K planetce Ceres totiž míří americká sonda Dawn, která před nedávnem (léto 2011 – léto 2012) zkoumala asteroid Vesta. Shodou okolností i na něm dokázala objevit vodu, kterou sem pravděpodobně dopravily komety.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Herschel/Herschel_discovers_water_vapour_around_dwarf_planet_Ceres, Zdroj ilustrační foto: http://img.scoop.it/…VgXBy9hCSn6zl72eJkfbmt4t8yenImKBVvK0kTmF0xjctABnaLJIm9

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě