Vitásková chce dostat vodárny pod kontrolu energetického regulátora

26. března 2012 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Voda a naše peněženka

ČOV Praha

Energetický regulační úřad (ERÚ) se snaží rozšířit svou pravomoc na vodárenské a vodohospodářské firmy. Informuje o tom na základě vyjádření šéfky ERÚ Aleny Vitáskové server Česká pozice.

„Jsem přesvědčena, že je vhodné, abychom se tím jako regulační úřad zabývali,“ prohlásila  Vitásková během dvoudenní konference o energetické regulaci konané 21. a 22. března v Praze. Dodala, že voda je stejně jako energie jednou ze základních služeb, bez níž není možné se obejít. Snaha Vitáskové pustit se do dalšího přirozeného monopolu a do řady energetických firem by odňala kompetence třem ministerstvům, která se v současnosti dělí o hlavní odpovědnost za vodárenské odvětví – financí, zemědělství a životního prostředí.

O konečných poplatcích za dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod rozhoduje ministerstvo financí dle podkladů z resortu zemědělství. Znalci přímo z odvětví hovoří o ministerstvu zemědělství jako o klíčovém partnerovi, protože se zabývá dodávkami vody, dlouhodobým plánováním, potrubím a dotacemi vodárenským společnostem. Avšak o konečných poplatcích za dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod rozhoduje ministerstvo financí. Mluvčí ministerstva financí Jakub Haas uvedl, že i když ministerstvo provádí konečnou cenovou kalkulaci, většinu přípravné práce spojené s určením nákladů a dalších faktorů dělá ministerstvo zemědělství. Jakékoli další vyjádření odmítl poskytnout.

Hlavním úkolem ministerstva životního prostředí (MŽP) je zajistit, aby přírodní zdroj neznečišťovaly zakázané chemikálie. MŽP je i klíčovým aktérem snah o směrování dotací EU do českých zařízení na zpracování odpadních vod, aby splňovala unijní předpisy o čisté vodě. Vitásková České pozici sdělila, žečeká na analýzu současné regulace tuzemských vodohospodářských služeb, než podnikne další oficiální kroky k převzetí odpovědnosti za toto odvětví. „V prvé řadě jsem si vyžádala analýzu, a ta by měla být hotova v první polovině roku,“ prohlásila.

Předání odpovědnosti za regulaci vodního hospodářství orgánu, který se zabývá dalšími přirozenými monopoly jako elektřinou, plynovody a distribucí, by byl celkem standardní krok. Slovenský Úřad pro regulaci síťových odvětví (ÚRSO) už stanovuje cenu pitné a odpadní vody a zároveň reguluje elektrárenské, plynárenské a teplárenské odvětví. V jiných zemích byl vytvořen zvláštní orgán regulace vodárenství, jako například Water Services Regulation Authority (OfWAT) v Anglii a Walesu.

Poplatky za dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod v České republice v posledních letech daleko přesáhly inflaci. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se roční nárůst pohyboval kolem pěti procent v pěti letech do roku 2008, kdy vystřelil na 8,4 procenta. V roce 2009 se poplatky vyšplhaly ještě výše, a sice o 9,2 procenta, než roku 2010 spadly o 4,1 procenta. ČSÚ poukazuje na to, že to bylo průměrné zvyšování a že růst místních poplatků se velmi lišil podle regionu. Pro srovnání míra inflace se v posledních třech letech pohybovala do dvou procent a ani předtím nepřekročila od roku 2002 tříprocentní hranici s výjimkou roku 2008, kdy vyskočila na 6,3 procenta. Vodní hospodářství jako celek se v současnosti zklidnilo po turbulenci z poloviny 90. let, kdy se firmy ze zahraničí snažily získat podíl v místních a regionálních vodárenských společnostech nebo s nimi uzavírat smlouvy v divoké honičce, která nastala po převodu vlastnictví ze státních rukou do rukou municipalit.

V mnoha případech byly uzavřeny dlouhodobé dohody svěřující řízení vodárenských společností zahraničním firmám, často třeba na 15 nebo více let a někdy až na 25 let, nezřídka za neprůhledných okolností s podezřením, že docházelo ke korupci. Města si ve většině případů ponechala ve vlastnictví infrastrukturu, ale ztratila každodenní kontrolu nad řízením.

Podle Vitáskové by mohly mít některé vodárenské firmy důvody k obavám ze systematičtější a soustředěnější pozornosti regulátora. Jeden z nejpodezřelejších obchodů se týkal firmy Pražské vodovody a kanalizace (PVK) a prodeje většinového podílu pražského magistrátu a pak koncem roku 2002 zbývajícího podílu francouzské vodárenské společnosti Vivendi, dnes Veolia Voda. Druhý obchod byl uzavřen závratně rychle a za mnohem nižší cenu za akcii než ten první a bez jakýchkoli požadovaných nebo daných záruk, že poplatky za vodu budou dlouhodobě drženy na uzdě. Veolia v současnosti dodává vodu 3,8 milionu Čechů. Do jejího impéria patří Plzeň,Pardubice, Hradec Králové, Olomouc, Zlín, Sokolov, Chomutov a Most. Předsedkyně ERÚ Vitásková připustila, že některé vodárenské společnosti by mohly uvítat zjednodušenou regulační strukturu, než je současný nepřehledný český model. Ale dodala, že jiné by mohly mít důvody k obavám ze systematičtější a soustředěnější pozornosti. „Reakce by mohla být 50:50,“ poznamenala.

V rámci odvětví energetiky je jasné, že nástup Vitáskové do čela ERÚ před osmi měsíci evidentně vyvedl hodně lidí z míry. Vysoce postavení manažeři plynárenských a elektrárenských společností si první den konání dvoudenní regulační konference stěžovali, že regulační prostředí už není tak stabilní jako v minulosti a že to znesnadňuje rozhodování o plánech a investicích.

Předseda představenstva společnosti E.ON Distribuce Josef Havel si posteskl, že „konzultace s energetickým regulátorem jsou nyní na mrtvém bodě“, ale dodal, že jednání Vitáskové se seskupením regulovaných distribučních společností příští týden by mohla tuto situaci změnit. Thomas Kleefuss, šéf firmy Net4Gas provozující přepravní plynárenskou soustavu, byl ještě kritičtější. Řekl, že firmu naprosto překvapilo, když ERÚ oznámil, že vydá informační memorandum pro možné investory do firmy, kterou odprodává mateřská německá společnost RWE. Memorandum by mělo investory informovat o stávajícím regulačním prostředí a o jeho možných změnách, což by – jak Vitásková připouští – mohlo mít klíčový dopad na jejich rozhodnutí, zda se budou či nebudou o strategický český majetek ucházet.

Podle Kleefusse se na základě oznámení ERÚ zdá, že se plánují významné regulační změny, když současný regulační režim by měl ještě trvat do konce roku 2014. Vitásková tuto kritiku přešla bez povšimnutí a odmítla dát jakékoli záruky,že změny nenastanou už dříve.

Zdroj: www.ceskapozice.cz

 

 

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace