Vesmír je překvapivě plný vody

Aktualizováno 11. září 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

vesmír - voda

V nevýrazném a jen málo známém souhvězdí Rysa můžeme s vynaložením všech sil a špičkových technologií pozorovat objekt APM 08279+5255. Pod touto nepůvabnou zkratkou se ve skutečnosti ukrývá, jak píše časopis Vesmír, největší zásobárna vody ve známém vesmíru.

Objekt APM 08279+5255 jsme v roce 1998 objevili jako kvasar, tedy úžasně zářivé, energetické a prastaré aktivní galaktické jádro. Časem se ukázalo, že jde o obří eliptickou galaxii, která si libuje v extrémech a prvenstvích. V době svého nalezení se díky kombinaci poměrně značného rudého posuvu (z=3,87) a zářivosti v infračervené oblasti stala nejzářivějším známým objektem ve vesmíru. V srdci APM 08279+5255 sedí gargantuovská supermasivní černá díra o hmotnosti 23 miliard Sluncí, která je považována za největší známou černou díru ve vesmíru. A mezi jinými úchvatnými rekordy představuje také galaxie APM 08279+5255 největší zásobu vody, kterou dosud ve vesmíru známe. Obsahuje totiž  nejméně sto čtyřicet bilionkrát víc vody, než kolik jí je ve všech pozemských oceánech dohromady. Tohle množství odpovídá váze sto tisíc Sluncí a představuje největší zásobu vody, kterou známe, navíc velice starou.

Voda ve vesmíru je všudypřítomná. Vodík je daleko nejběžnějším prvkem ve vesmíru, představuje prý devadesát procent všech existujících atomů. Kyslík je sice o poznání vzácnější, zhruba tisíckrát, i tak ho ale je k dispozici více než dost. Ve vesmíru ho průběžně doplňují umírající hvězdy, které na sklonku života uvaří těžší prvky včetně kyslíku, a pak je v předsmrtných křečích rozhází po širokém okolí. A trosky po explozích hvězd jsou pak už plné vody. Voda je v mezihvězdných mračnech, na hvězdách, planetách i na objektech mnohem menší velikosti.

Sluneční soustava přitom na to, že by nějak oplývala vodou, na první pohled příliš nevypadá. Je ale všude, alespoň ve stopovém množství, zejména ve formě vodní páry. Ta byla vystopována v atmosféře Slunce a prakticky všech planet. Tak trochu paradoxně neobsahuje relativně nejvíce vodní páry atmosféra Země, nýbrž extrémního Merkuru. Dobře, Merkur skoro žádnou atmosféru nemá, ale stejně to stojí za zmínku.

Vodní pára je i na našem Měsíci, kde se v malém množství uvolňuje sublimací z měsíčních hornin, a také na dalších měsících, například Europě, Titanu, Enceladu nebo Dione. Ve Sluneční soustavě je také veliké množství vodního ledu. Kromě Země, která když na to přijde, dovede zmrznout téměř úplně celá, se led našel na Měsíci, na Marsu, kde vykresluje roztomilé polární čepičky, ještě přikrášlené zmrzlým oxidem uhličitým, taky v systému Saturnových prstenců i na jeho měsících Titanu či Enceladu a stejně tak Jupiterových Europě a Ganymedu.

Vesmír je plný vody a nejspíš je kolem nás spousta planet i s  kapalnou formou. Znamená to, že jsme obklopeni mimozemským životem? Zatím těžko říct. Podle toho, co zatím o vzniku života víme, je přítomnost kapalné vody důležitou podmínkou, ale rozhodně ne jedinou. Možná hraje důležitou roli velký měsíc anebo desková tektonika, možná taky ne. Naše zkušenosti jsou velice omezené. Objevili jsme zatím jenom jeden život, ten náš. A ten vodu nutně potřebuje. Astrobiologové si ale pohrávají s otázkou, jestli by mohl fungovat život založený na jiném rozpouštědle, než je voda. Mluví se o amoniaku, kyselině sírové, kyselině fluorovodíkové či chlorovodíkové, formamidu (methanamidu), různých uhlovodících a při teplotách hluboko bod bodem mrazu vody o tekutém dusíku nebo vodíku ve formě superkritické kapaliny.

Jenže voda je voda. Je kapalná v relativně širokém rozmezí teploty, má velkou tepelnou kapacitu, má slušné měrné skupenské teplo varu, vodní led má nižší hustotu než kapalina, voda dovede rozpustit ohromné množství sloučenin a je amfolyt, čili má schopnost sehrát roli kyseliny i zásady. A hlavně, voda je ve vesmíru všude. Jestli někdy najdeme mimozemský život, tak si nejspíš peci jen bude lebedit ve vodě.

Zdroj: vesmir.cz, (redakčně výrazně kráceno), ilustrační foto: Voda na měsíci planety podobné Saturnu. Zdroj: Pixabay

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině