Vedra přežijeme. Mnohem větší hrozbou je sucho

3. července 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

sucho - 2015 - IMG_8962

Obnažené pláže u přehrad, kameny místo vody v řekách a plány, co dělat, až přijde absolutní sucho. V naší zemi, jak píše deník Mladá fronta DNES, kvůli počasí ubývá vody.

V korytě řeky Lomnice v Blatné na Strakonicku běžně teče třicet centimetrů vody, tisíce dalších kubíků drží stavidla zdejšího vodního zámku. Jenže teď jsou v korytě jen kameny a tři centimetry vody. Kdyby vodohospodáři upustili přes stavidla víc, vodní zámek by se ocitl na ostrohu výrazně bez vody. Příklad z Blatné není ojedinělý. Podobné sucho nyní zasáhlo řadu dalších míst v zemi. Letos navíc dorazilo výrazně – nejméně o měsíc – dříve než obvykle. Běžně totiž bývá nejméně vody v řekách na konci léta. Avšak letos je už na jeho začátku vidět, že třeba pláže na Orlické přehradě jsou daleko širší než obvykle a v řekách, kde se jindy lze koupat, je vody po kolena.

Problémy se nevyhýbají žádnému regionu. Třeba korytem Bečvy ve Valašském Meziříčí protéká okolo 0,3 kubíku vody za sekundu, běžný červencový průtok je přitom čtrnáctkrát vyšší. Od roku 1941, odkdy vodohospodáři průtok Bečvy sledují, v ní bylo méně nebo stejně vody jen třikrát.

Výrazně méně vody hlásí většina tuzemských řek. „Průtoky jsou nyní obvykle na úrovni 25 až 60 procent dlouhodobých červencových průměrů,“ popisuje hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu Michal Vrabec. Nárazové přívalové srážky, které podle předpovědi dorazí na začátku příštího týdne, přitom podle Vrabce situaci nezlepší. Pomůže jedině několikadenní déšť. S tím však zatím výhled počasí na následující týden nepočítá.

„Celý letošní rok je nebývale suchý. Sucho bylo už na jaře, protože v zimě prakticky nesněžilo. Letní sucho se i kvůli minimálním srážkám oproti jiným letům projevilo poměrně brzy,“ upozorňuje vodohospodář Jiří Friedel, ředitel závodu Dolní Vltava. Očekává, že třeba z Orlické přehrady bude nutné upouštět více vody, což dál zhorší podmínky pro turisty. Jinak to podle něj nejde. „Aby se z Vltavy nestala páchnoucí stoka, je nutné, aby korytem v Praze a územím pod ní protékalo minimálně 40 kubíků vody za vteřinu,“ vysvětlil Friedel.

Vody v řekách však ubývá nejen vinou veder a nedostatku srážek. Zadržují ji také rybníky. „Voda není a rybáři víc nepustí, aby měli dostatek vody pro ryby,“ říká hospodář blatenského rybářského svazu Pavel Benedikt.

Podle odborníků je jen otázkou času, kdy extrémní sucha způsobená globální klimatickou změnou postihnou také Česko. Kvůli vzestupu průměrné teploty se z krajiny vypaří více vody a rozložení srážek během roku je čím dál méně rovnoměrné. Při intenzivních srážkách voda rychle spadne, odteče a nastane sucho. „Musíme být připraveni, až to přijde. Nikdo zatím nedokáže říct kdy, ale přijde to. Zatím mluvíme řádově o desítkách let. To však neznamená, že katastrofální sucho nemůže klidně nastat letos na podzim. Jak známo, u počasí je vždycky lepší počítat s tou horší variantou,“ upozorňoval už v dubnu Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Ve vládě už proto leží materiál, který řeší, jak suchu čelit. Podle něj bude například možné v suchých obdobích stanovit limity, které určí, kolik člověk může spotřebovat vody na hlavu. Když si někdo napustí bazén, zaplatí za nadstandardní spotřebu třeba i desetkrát víc. Stát by rovněž mohl některým podnikům přikázat zastavení výroby. Někde se však už nyní při extrémním suchu přeruší výroba sama. Třeba tepelná elektrárna v Mělníku by při nedostatku vody v řece neměla čím chladit stroje.

Zdroj: MF DNES, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (snímek z tohoto týdne)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy