Vědci v Třeboni pracují na biopalivu budoucnosti – má být z řas

10. července 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

řasy IMG_0519

Možným využitím řas v energetice pro výrobu bionafty nebo jako doplňkového paliva v bioplynových elektrárnách se zabývají i vědci v Česku. Informuje o tom server byznys.ihned.cz.

V Mikrobiologickém ústavu Akademie věd v Třeboni se řasovými  technologiemi začali zabývat jako jedni z prvních už v šedesátých  letech. Mají tedy ve výzkumu padesátiletou tradici a radí i expertům v dalších evropských zemích. „Cesta ke komerčně využitelným biopalivům vyráběným z řas bude ještě dlouhá,“ říká pro IHNED.cz docent Jiří Masojídek z Mikrobiologického ústavu a dodává, že byznys kolem řas se zatím točí hlavně v potravinářství a kosmetice. „O řasách se mluví jako o biopalivech druhé nebo třetí generace. Druhá protože jsou to takové rostliny, které nekonkurují potravním plodinám na polích – tedy řepce a kukuřici,“ vysvětluje Masojídek.

„Třetí generace říkáme někdy řasám proto, že je možné je levně pěstovat i třeba v průmyslových areálech, kde k jejich růstu využijeme odpadních dušičňanů nebo fosfátů plus odpadní oxid uhličitý, který se někde ve spalovnách fouká do komínů, nebo odpadní teplo.“

„Nejblíže k možnému využití pro biopaliva mají olejové řasy, na jedné takové nyní také pracujeme. Nepěstujeme je na rybníku, máme kultivační jednotky v ústavu o velikosti 650 metrů čtverečních. Pěstování řas pro energetické využití je ale zatím příliš drahé, potřebovali bychom se s těmi náklady dostat o řád až o dva níže,“ dodává Masojídek.

Čeští vědci nejsou samozřejmě první na světě, kteří se o něco takového pokoušejí. I odborníci v jiných zemích ale narážejí na podobné problémy. Americký Exxon plánoval do projektu bionafty z řas investovat 600 milionů dolarů, po prvních 100 proinvestovaných milionech z něj ale částečně couvá. „V Maďarsku na konferenci jsem slyšel, že už v Německu přeletělo nějaké malé letadlo na biopalivo vyrobené z řas, na vlastní oči jsem biodiesel z řas ještě neviděl. Každopádně zatím bude mnohem dražší než z ropy, podobně jako jsou dražší a dotovaná i jiná biopaliva. Cesta k tomu, aby šel vyrobit levněji, může také trvat třeba dvacet let, pokud se to vůbec povede,“ upozornil Masojídek.

Spolu s plzeňskou univerzitou se vědci z Třeboně zabývají také možností energetického využití řas přímo z rybníků. Jedna z variant je mokré řasy sušit a pálit na teplo, podle akademiků je ale lepší nechat řasy fermentovat a používat jako doplněk do bioplynek, kde se dnes někdy používá třeba kukuřice. „Ale zatím je pro nás stále nejvýhodnější používat řasovou biomasu a prodávat jí jako potravní doplňky – zdravou výživu, krmné doplňky pro užití v kosmetice. Biomasu obohacenou o nějaké prvky jako chrom, selen nebo omega 3, která se jinak vyskytuje pouze v rybím tuku. Jedním z našich zákazníků je společnost HM Harmonie, která vyrábí potravinové doplňky a léčebnou kosmetiku,“ říká Masojídek.

Že je energetické využití řas v Evropě zatím v plenkách potvrzují i zkušenosti z Rakouska. Ve městě Bruck an der Leitha, které si zakládá na energetické soběstačnosti, loni postavili jeden z prvních bioreaktorů na řasy na světě. „Jejich bioreaktor je technicky velmi zajímavý. Ale jako každá nová technologie má určité problémy – tento měsíc nás zvou nás na konzultace, mají tam nějaké problémy se samotným pěstováním řas. Navíc, když jsem se jich naposledy ptal na finální využití celého projektu, neuměli mi odpovědět,“ říká český expert.

Vědci z Třeboně se podíleli také na projektu továrny na řasy v Řecku. Krize tam ale situaci zkomplikovala a od plánů zatím sešlo. Země jižní Evropy přitom mají oproti Česku velkou výhodu – celoroční dostatek slunečního světla, které je pro pěstování řas důležité.

Zdroj: http://byznys.ihned.cz

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Voda a naše peněženka