Vědci budou sčítat a měřit ryby v Česku. Za peníze EU

Aktualizováno 8. prosince 2011 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Rybářství a rybníkářství

lososi v NP Švýcarsko - DSCN3669_losos_2011_1

Biologové dostali osmnáct milionů korun na mapování stavu ryb v Česku. Píše o tom deník Hospodářské noviny s tím, že v evidenci ryb pomůže i speciální echolokátor.

Kolik je v českých jezerech a přehradách ryb, jak jsou staré a velké? Jaké druhy ryb vlastně pod vodou žijí a nepřemnožil se některý druh na úkor jiného? Češi nyní dostali od Evropské unie osmnácti milionový grant na zatím zcela unikátní projekt, který vůbec poprvé podrobně zmapuje rybí populaci v nádržích a jezerech v Česku. „Rybí mapa“ bude hotová za čtyři roky a na starost ji budou mít biologové z Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR, který sídlí v Českých Budějovicích.

„Je to celoevropská iniciativa. Ve všech zemích EU se teď zjišťuje, jaké ryby žijí v jezerech a přehradách a jak je na tom celková podvodní biodiverzita. Cílem je zjistit, jestli si ještě vody zachovaly původní ráz, jestli se někde nepřemnožily invazivní druhy a podobně,“ říká Jan Kubečka, vedoucí výzkumného týmu. Že evropský grant dostali právě jihočeští biologové, není náhoda. Už od devadesátých let tým usilovně pracuje na vylepšení metod, jimiž se ryby ve vodách sledují.

Jednou z nich je vědecký echolokátor, který zjišťuje polohu ryb pomocí ultrazvuku. Tento postup, a především jeho vyhodnocení Češi vylepšili natolik, že nyní patří k jedněm z mála vědeckých týmů na světě, které tuto metodu monitoringu umějí spolehlivě využívat. „Echolokátor se běžně používá svisle, tedy zjišťuje, co žije u dna. Jenže většina středoevropských ryb žije jen pár metrů pod hladinou, takže je nutné namířit echolokátor ne ke dnu, ale do stran,“vysvětluje Kubečka. „V tomhle případě je ale vyhodnocování dat velmi složité a jsou na to potřeba speciální algoritmy. Běžně nám volají například vědci ze Spojených států a jiných zemí, abychom jim data z horizontálního echolokátoru pomohli vyhodnotit,“ dodává Kubečka.

Budějovičtí biologové už měřili rybí populace například v Německu, Anglii, v Portoriku, na Srí Lance a téměř každý rok dělají výzkumy v jezerech a přehradách v Rakousku. „Naše postupy a vyhodnocení sledování ryb přebírají okolní státy Evropské unie a promítly se i do evropských standardů. Obracejí se na nás také zahraniční firmy, které dělají měření pro vlády nejrůznějších států,například z Německa nebo Velké Británie,“ říká Kubečka. K projektu jsou ovšem skeptičtí ekologové. „Žádné české nádrže nemají přirozenou podobu, všechny jsou ovlivněny rybářstvím. Buď povodí, nebo sami rybáři do nich vysazují ty ryby, které se zrovna podaří levně získat. Teď je to tak, za dva roky to bude jinak. Takže k čemu je dobrý takhle drahý projekt?“ namítá ředitel Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.

Kubečkův tým už nyní částečné výsledky sledování ryb v Česku získal. Zjistil například, že v mnoha vodách se nedostává dravých ryb, a naopak se přemnožují kaprovité ryby, jako například plotice nebo cejni. Přemnožené kaprovité druhy ale likvidují plankton, což přispívá k rozvoji řas a sinic.

Zdroj: Hospodářské noviny

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství