V kuřatech chlazených vodou kupují lidé vodu v ceně masa

Aktualizováno 14. března 2011 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Stávající evropská legislativa nestanovuje povinnost označovat drůbež zemí původu ani informovat na obalech výrobků spotřebitele o tom, jaká technologie chlazení byla při zpracování drůbeže použita. Drůbež chlazená vodou přitom obsahuje v souladu s platnými zákony vyšší množství zbytkové vody.

Spotřebitel přitom platí cenu za drůbež podle její hmotnosti a dá v takovém případě více peněz za vodu – a množství vody v drůbeži nemusí býtvůbec  zanedbatelné. Nařízení Komise 543/2008 stanovuje v rozmrazovacím testu celých kuřat v případě chlazení vodou přípustný limit 5,1 procenta, při chlazení vzduchem ale jen 1,5 procenta vody. Technologie chlazení vodou také skýtá vyšší riziko výskytu pro organismus nebezpečných salmonel.

Současné evropské předpisy upravující obchod s kuřaty a stanovující způsoby jejich zpracování jsou v platnosti od začátku roku 2006, kdy byl novelizován takzvaný hygienický balíček. Nové předpisy byly publikovány 29. dubna 2004, tedy těsně před vstupem ČR do EU, takže ČR neměla možnost plánované změny legislativy připomínkovat.

Původní evropská legislativa (platná do konce roku 2005) umožňovala zemím, jejichž zpracovatelské závody byly ze 100 procent vybaveny technologií chlazení drůbeže vzduchem, odmítnout přijetí drůbeže z jiného členského státu EU, pokud byla tato drůbež při zpracování chlazená vodou. Takové maso mohlo být dovezeno pouze po zamražení. Novela hygienického balíčku také zrušila normy minimálního množství vody, které bylo závazné v případě používání chlazení drůbeže vodou. To v praxi znamená, že v současné době je možné používat vody méně, což může zakládat některá zdravotní rizika, například vyšší výskyt salmonel. Stejně tak nesmí žádná členská země EU od počátku roku 2006 odmítnout dovoz drůbeže chlazené vodou, pokud jde o jiný členský stát EU. Většina evropských zemí nicméně v současné době používá chlazení drůbeže vzduchem, stejně jako ČR. Přesto se v některých zemích nadále chladí vodou, například v Polsku, Řecku, Dánsku nebo ve Velké Británii.

V zájmu zvýšení ochrany spotřebitele proto iniciovalo Sdružení drůbežářských podniků ČR na půdě evropské asociace zpracovatelů drůbeže (a.v.e.c.) návrh na na změnu legislativy chlazení drůbežího masa (dne 7.12. 2010 v Bruselu) a tento návrh byl po diskusích asociací a.v.e.c. podpořen. Bylo dohodnuto, že bude iniciována změna obchodních norem pro drůbeží maso tak, že při chlazení drůbežího masa vodou musí být takové maso pouze zmraženo a označeno, že bylo chlazeno vodou. Spotřebitel pak bude mít jistotu, že čerstvé chlazené kuře bylo chlazeno na nejmodernějších technologiích, tedy vzduchem. Návrhem by se měla zabývat příslušná pracovní skupina generálního ředitelství zemědělství DG AGRI a návrh má také podporu ministerstva zemědělství. V připravované legislativě EU by se již měly údaje o zemi původu drůbeže uvádět.

Obsah vody v potravinách obecně řeší vyhláška 113/2005 Sb., k zákonu o potravinách. Pokud se do potravin přidává více než pět procent vody, musí být množství vody ve výrobku uvedeno na obalu spolu s dalšími údaji o složení dané potraviny.

 Zdroj: www.nase-voda.cz

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě