V ČR bylo zbytečně odvodněno 250 000 hektarů zemědělské půdy, trpí tím ekosystém

Aktualizováno 11. listopadu 2011 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Prevence povodní, voda v krajině

IMG_7403 odvodnění

Zhruba 16 miliard korun se v předlistopadovém období zbytečně investovalo do odvodnění zemědělských půd v ČR. Vyplývá to ze statistik, které portálu Naše voda poskytl Ústřední pozemkový úřad (ÚPÚ).

Podle těchto údajů bylo v ČR v průzkumech terénu zjištěno 235 286 hektarů trvalého zamokření půd a 608 495 hektarů periodického zamokření půd. Celkem šlo o 19 procent zemědělské půdy, tedy o 843 781 hektarů. Podle evidence z roku 2002 bylo ale v ČR odvodněno 1 084 400 hektarů půd, tedy 25,3 ploch zemědělských půd. Zbytečně tak bylo odvodněno 249 617 hektarů půd.

Proces odvodňování eskaloval přitom mezi lety 1980 až 1986, přičemž životnost potrubí činí 40 až 50 let. To v praxi znamená, že v drtivé většině životnost odvodňovacích zařízení v současné době nebo v nejbližší budoucnosti skončí.

Samotná odvodňovací zařízení přitom podle ÚPÚ v zemědělsky produkčních oblastech představují významný stabilizační prvek zemědělství. Jiná věc je ale dopad do stability vodních ekosystémů. „Přírodní podmínky oblasti a požadavek minimálního omezení provozu na pozemcích upřednostnily při úpravě vodního režimu zamokřených lokalit systémy podzemní trubkové drenáže. Upření pozornosti na horské a podhorské oblasti se složitějšími morfologickými, klimatickými, půdními a hydrogeologickými podmínkami v závěru druhé etapy realizace hydromelioračních opatření v 80. letech však spolu s následnou intenzivní zemědělskou činností vyústilo ve výraznou destabilizaci agroekosystémů, došlo ke snížení jejich strukturální heterogenity, biodiverzity a přirozeného krajinného potenciálu. Tento fakt, v současnosti umocněný lokálními poruchami nebo úplným funkčním vyřazením drenáže (z důvodů změny hospodářských podmínek, vlivem postupující eroze pozemku, neodbornou nebo spíše zanedbanou údržbou, stárnutím konstrukčních prvků atd.), má za následek kvantitativní i kvalitativní změny ve vodním režimu celých povodí,“ píše se v analýze ÚPÚ.

I díky končící životnosti odvodňovacích potrubí jde podle ÚPÚ o „velmi aktuální a citlivé téma“, jehož řešení se přes průběžné varování Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy stále odkládá, cožpostupně vede ke škodám stále většího rozsahu.

Petr Havel

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy, Vodovody a kanalizace