ÚS vyhověl stížnosti Prahy ve sporu o pozemky pod vodojemem

19. dubna 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Nápoje a voda v potravinách

Vltava - Praha - noc - měsíc

Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti města Prahy ve sporu o pozemky pod významným vodárenským areálem ve Stodůlkách. Informuje o tom zpravodajství ČTK s tím, že se letitý spor nyní vrátí k Obvodnímu soudu pro Prahu 5.

Ten polovinu pozemků v minulosti přiřknul vdově po někdejším majiteli, který o nemovitosti přišel na základě vyvlastnění za peněžitou náhradu v roce 1978. Žena tvrdila, že o vyvlastnění nevěděla, pozemky zdědila a v dobré víře takzvaně „vydržela“. Na pozemcích vyrostly dva bytové domy a hlavně vodojem Kopanina s přilehlým oploceným areálem. Jde o jeden z největších pražských vodojemů, který zásobuje statisíce obyvatel zejména nové zástavby ve Stodůlkách, Řepích a přilehlé oblasti, uvedl při odůvodnění nálezu soudce zpravodaj Jan Musil.

Za počátek takzvané vydržecí doby označil obvodní soud 30. květen 1988, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Státního notářství pro Prahu 5 v dědickém řízení, které se ovšem později ukázalo jako vadné. Nezohlednilo totiž vyvlastnění, které nastalo o deset let dříve. Obvodní soud poukázal také na to, že podle starého občanského zákoníku se „v pochybnostech má za to, že držba je oprávněná“. Verdikt potvrdil Městský soud v Praze, dovolání Prahy pak odmítl Nejvyšší soud. Podle ústavní stížnosti hlavního města lze těžko uvěřit tomu, že by manželka původního vlastníka vůbec nevěděla o vyvlastnění pozemků, a to navíc za situace, kdy její manžel před lety podal odvolání proti vyvlastňovacímu rozhodnutí.

Ústavní soudci dospěli k závěru, že hlavní vada rozsudku spočívá v určení začátku vydržecí doby. Vydržení podle Musila nemůže začít tím, že existuje nějaký právní titul pro dobrou víru, ale až reálnou držbou nemovitosti, případně provedením nějakých právních úkonů, které dokládají vůli nakládat s nemovitostí jako s vlastní. Podle ÚS tak lhůta začala běžet až v roce 1996.

Dnešní nález neznamená definitivní konec, spor o určení vlastnictví bude dále pokračovat. „Bude věcí dalšího vývoje, zda například obecné soudy provedou další dokazování, zda vyzvou strany k tomu, aby dodaly třeba i jiné důkazy, a na základě toho znovu rozhodnou,“ uvedl Musil. Aktéři sporu ani právní zástupci se vyhlášení nálezu nezúčastnili.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace