Týden vody s Českým rozhlasem: Je v ČR možný vodní black out?

Aktualizováno 27. června 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

bazén zahrada - IMG_4138

Českem včera zbytečně proteklo tolik pitné vody, že kdyby se využila pouze na pití, všem jeho obyvatelům vystačí na rok a půl. Vyplynulo to ze streamovaného přenosu 24 hodin pitné vody v Česku, o němž informoval Český rozhlas v rámci svého projektu „Týden vody“.

Aplikace datových novinářů Českého rozhlasu ukázala, kolik vody se v Česku ztratí v potrubní síti cestou z vodáren ke koncovým uživatelům, kolik se jí spláchne do záchodu a jakým množstvím se zalila zahrádka. Největší položku na seznamu však představuje pitná voda v domácích bazénech.

Důležité je na začátku zmínit, že nešlo o přesné měření. Smyslem aplikace bylo upozornit na to, že obrovské množství pitné vody se u nás vyrobí naprosto zbytečně. Podle údajů Českého statistického úřadu v loňském roce odešlo z vodáren 593 338 000 metrů krychlových pitné vody. Jestliže bychom měli každý den vypít 2,5 litru vody a pitná voda se na nic jiného než konzumaci nepoužila, takové množství by všem obyvatelům České republiky stačilo na 61 let. Jenže pití tvoří jen nepatrný zlomek její celkové spotřeby. Pitnou vodu využívají výrobní podniky i zemědělci. Jen v domácnostech v roce 2016 každý člověk spotřeboval 88,3 litru pitné vody denně.

Samozřejmě nelze tvrdit, že jakékoliv jiné využití pitné vody než pro přípravu jídel a nápojů je plýtvání. Abychom neohrozili své zdraví, v pitné vodě třeba umýváme nádobí a také se v ní sprchujeme. Jenže jsou oblasti, kde by stačila voda užitková – třeba splachování toalet. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) odhaduje, že do WC „pošleme“ až 25 procent osobní spotřeby pitné vody. Je to pozůstatek doby, kdy cena vodného naše peněženky tolik nezatěžovala, a tak se lidé netrápili tím, čím splachují.

„Před rokem 1989 byla cena vody značně dotována státem a absolutně neodrážela náklady na její úpravu a distribuci. V současné době už jsou známy developerské projekty, které počítají s výstavbou dvojích rozvodů,“ říká optimisticky Filip Wanner ze SOVAK ČR. Jenže dodává, že dvojí rozvody, které k umyvadlům a dřezům přivedou vodu pitnou, zatímco do toalet užitkovou (třeba dešťovou), s sebou přináší i další náklady. Prostě je potřeba se starat o jeden rozvodný systém navíc. Aplikace 24 hodin pitné v Česku odhadla, že se do toalet za 24 hodin u nás spláchlo 214 570 350 litrů pitné vody. Tolik vody by Češi vypili za osm dní.

O trochu větší množství pitné vody, než se spláchne do záchodu, nenajde využití vůbec žádné. Unikne totiž z poškozeného potrubí, a z vodáren do kohoutků tak vůbec nedorazí. Občas o sobě dají úniky v trubní síti vědět. To když se voda dostane na povrch. Jenže 98 % uniklé vody zůstane pod povrchem. „Uniká do podzemí a při dlouhodobějším úniku může dojít k výrazným propadům. Z tohoto důvodu jednotlivé vodohospodářské společnosti osazují svou síť systémem měření, aby byly schopny těmto skrytým ztrátám předcházet a dokázaly zavčasu tyto ztráty identifikovat a následně opravit,“ vysvětluje Wanner.

V současné době se v potrubní síti ztratí kolem 15 procent vyrobené pitné vody. ČSÚ uvádí, že v roce 2016 to bylo 90 069 000 metrů krychlových. Pro aplikaci 24 hodin pitné vody v Česku jsme z tohoto údaje vypočítali, že za jediný den takto zmizí 246 090 metrů krychlových pitné vody. Celé Česko by z ní pilo devět dní…

Podle Wannera se situace od roku 1989 výrazně zlepšila. Před sametovou revolucí se v potrubí ztrácelo kolem těžko představitelných 40 procent vyrobené vody. Potrubí se bude opravovat i nadále, ale o tom, že by se voda v něm nikdy neztrácela – a pokud, tak zanedbatelně- Wanner pochybuje: „I v těch nejvyspělejších státech Evropy i na světě se ztráty pohybují okolo deseti procent. Je to samozřejmě otázka efektivity, kdy každé další procentní snižování s sebou přináší obrovské náklady. Je to otázka schopnosti v tom daném městě zajistit opravy, znamená to kolikrát uzavření používaných komunikací na poměrně dlouhou dobu.“

Nejvýraznější údaj v aplikaci Českého rozhlasu se objevil u napuštěných domácích bazénů. Nechali jsme je totiž napustit všechny najednou. Kdyby se tak stalo v reálu a jejich majitelé k tomu použili vodu z kohoutků, zažili bychom vodní black out.

Podle dostupných informací agentury Fruit Factory se Češi na soukromých zahradách či u domů koupali v 700 tisících bazénech. Absolvent Fakulty sociálních studií MU v Brně Martin Nováček ve své diplomové práci odhadl, že do průměrného soukromého bazénu se vejde asi 19 metrů krychlových vody. Z těchto údajů jsme vypočítali, že do českých bazénů je napuštěno 13 300 000 metrů krychlových vody. Kdyby se tato voda místo do bazénů nalila do skleniček a vypila, celému Česku vystačí na jeden rok a pět měsíců.

Když už bazén na zahradě máme, rozhodně bychom k jeho napuštění neměli používat vodu z veřejných vodovodů. „Kvůli vysoké rychlosti proudění vody v potrubí může dojít k uvolnění sedimentů a tím k zakalení vody. Rovněž hrozí pokles tlaku v síti, který se může projevit i u jiných odběratelů,“ varuje Wanner. I proto vodárenské společnosti nabízí, že potřebnou vodu dovezou v cisterně. Hlavně v malých obcích hrozí, že pokud se bazény napustí vodou z kohoutku, vyčerpá se voda ve vodojemu a potřebnou pitnou vodu pak do obce budou muset přivézt cisterny. To se podle Wannera v minulosti už několikrát stalo.

Aplikace 24 hodin v Česku se podívala také na zalévání zahrádek. SOVAK ČR uvádí, že se k tomu spotřebovává asi pět procent z celkové denní spotřeby vody. Z toho jsme vypočítali, že za 24 hodin se v České republice za zahrádky využilo 46 645 730 litrů pitné vody. Češi by tolik vody pili necelé dva dny. Přitom zahrádkám naprosto stačí voda dešťová. Stačí ji nachytat do nádob.

Zdroj: Český rozhlas, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Nejčtenější, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace