Třetina finančních prostředků z cen vodného a stočného připadne státu

Aktualizováno 10. ledna 2013 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Voda a naše peněženka

100_7897 štola

Jedním z mýtů týkající se výše cen vodného a stočného je teze, podle které vydělávají na růstu cen vodohospodářské společnosti. Zdůraznili to na dnešním setkání s novináři představitelé Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK).

Podle předsedy SOVAK Františka Baráka přitom ve skutečnosti plyne zhruba třetina finančních (28 až více než 30 procent) prostředků vybraných na vodném a stočném přímo či nepřímo do státního rozpočtu. Děje se tak nejen prostřednictvím růstu daní, plateb za podzemní i povrchovou vodu, kterou úpravny vody odebírají, ale i prostřednictvím plateb za takzvané zábory pozemků, na nichž provádějí vodohospodářské společnosti údržbu vodovodních řadů.

Z provozních nákladů jde především o elektrickou energii, kde je pro letošní rok předpokládán růst v průměru o šest procent, pohonné hmoty, ale také o již zmíněné poplatky za surovou vodu, kde jsou ovšem výrazné regionální rozdíly. Například nárůst ceny surové vody je od státního podniku Povodí Labe pro rok 2013 ve výši tří procent (navíc zrušilo množstevní slevy), u státního podniku Povodí Moravy jde o pět procent.

Cenu vodného a stočného ovlivňuje i zákonná povinnost vlastníků plnit plán financování obnovy vodohospodářského majetku a každoročně vytvářet zdroje potřebné na obnovu vodohospodářské infrastruktury.  V souvislosti s tím dochází k navyšování nájemného pro provozovatele infrastruktury. „Tvorba těchto zdrojů však není všude na požadované úrovni. Důvodem je snaha vlastníků minimalizovat dopady na cenu vodného a stočného. Z dlouhodobého hlediska je tento přístup ovšem nesprávný. Dochází k podfinancování této oblasti, což se projevuje především na stavu kanalizačních sítí v obcích,“ podotýká Barák.

Dalšími důvody, které v některých případech vedly ke zvýšení ceny, jsou úroky z poskytnutých úvěrů, zvýšení odpisů při zařazení investic do používání, nárůst nákladů na opravy vodohospodářského majetku, vyšší cena za likvidaci odpadů nebo růst cen nákladů na používané chemikálie. Společným důvodem navýšení ceny v roce 2013 je také nárůst DPH o jeden procentní bod. Dalším podstatným vlivem na růst cen vodného a stočného je inflace, která je pro rok 2013 předpokládaná řádově v úrovni zhruba tří procent.

V cenotvorbě je také nutné zdůraznit specifikum oboru vodárenství.  Pro subjekty zabývající se výrobou a distribucí vody je společné, že ceny vodného a stočného ovlivňuje vysoký podíl fixních nákladů (70 až 80 procent). Ty hospodaření a následně i cenotvorbu ovlivňují bez ohledu na spotřebu pitné vody a produkci odpadních vod.

Ceny vodného a stočného by se měly letos v ČR v průměru zvýšit asi o osm procent.

Naše voda

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace