Tipy na vodní výlety: Naučná stezka Pernštejnskými rybníky

Aktualizováno 7. dubna 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Pernštejnské rybníky - IMG_6234

S oficiálním startem letošní turistické sezóny se portál Naše voda vrací k rubrice „Tipy na vodní výlety“. Ten stávající je o návštěvě části kdysi nejrozsáhlejší rybniční soustavy na území střední Evropy, naučné stezky Pernštejnskými rybníky. Foto – klikni zde!

Základ této rybniční soustavy položili již v 11. století mniši z Opatovického kláštera, největší rozvoj rybníkářství na Pardubicku je ale spojen se šlechtickým rodem Pernštejnů, kteří na území postupně vybudovali a spravovali 235 rybníků propojených do rybničních soustav. Jak již portál Naše voda v minulosti informoval, šlo ve své době o významnější rybníkářskou oblast, než bylo rožmberské rybníkářství v jižních Čechách. Představu o někdejší podobě rybníkářství na Pardubicku si zájemci mohou udělat prostřednictvím Vischerovy mapy z roku 1668, která je součástí expozic hradu Kunětická Hora.

Takzvaný Pernštějnský rybniční systém tvořily tři napájecí kanály – Dvakačovický, který dodával vodu z Chrudimky rybníkům na jihovýchod od Pardubic, Počápelský, který zásoboval vodou z Loučné rybníky na východ od pernštejnské rezidence a také městské haltýře, a konečně Opatovický kanál, který napájel vodou největší rybníky v okolí lázní Bohdaneč, kde rybníky v minulosti tvořily téměř souvislou vodní plochu. Tato mimořádná technická památka slouží ještě dnes k zavlažování zemědělské půdy a využívá jí rovněž opatovická uhelná elektrárna. Kanál začíná u jezu poblíž Opatovic, a u Semína, po 34 kilometrech, vrací vodu zpět do Labe. Největší rybník z celé soustavy se jmenoval Čeperka. Byl vybudován v letech 1491 až 1496 a rozlohou kolem 1 200 hektarů suverénně předčil všechna vodní díla své doby, ale i ta dnešní – největší současný český rybník Rožmberk je sotva poloviční. Šlo o relativně mělkou nádrž, kde se podle dobových zpráv počítalo s násadou 96 000 kaprů. Postupně ale byly rybníky rušeny a vysoušeny, takže současný stav, přestože je na Pardubicku rybníků pořád ještě relativně hodně, je jen slabým odvarem někdejšího rybníkářství v regionu.

Zmiňovaná naučná stezka Pernštejnské rybníky byla vybudována počátkem tohoto století, výchozím bodem k ní je obec Neratov, respektive odbočka k rybníkům zhruba 150 metrů za obcí vpravo. Stezka vede kolem rybníků Rozhrna, Skříň, Udržal, Trhoňka, Stará i Nová Jílovka a Tichý, její celková délka je přes šest kilometrů a je tak vhodná i pro procházku s dětmi, ne však s dětmi v kočárku. Kromě rybníků tvoří kolorit stezky množství menších a větších mokřadů obývaných chráněnými živočichy, při své návštěvě jsme zaslechli i typické kvákání kuňky, na rybnících i jejich okolí žije také množství vodních ptáků, například lysky. Originální lokalita, kterou má na svědomí činnost Labe po poslední době ledové, působí ale v současné době poněkud zanedbaně. To ale na druhou stranu vytváří dojem přirozeného spojení člověka s přírodou, což je výborný relaxační prvek.

Rozsáhlou fotoreportáž z naučné stezky si můžete prohlédnout na facebookové verzi portálu Naše voda

Naše voda, foto a fotoreportáž Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Rybářství a rybníkářství