Tipy na vodní výlety: Národní přírodní rezervace Soos

Aktualizováno 23. července 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Soos

Ojedinělá Národní přírodní rezervace Soos se nachází v centrální části Chebské pánve, šest kilometrů východně od Františkových lázní. Oblast rašelinišť, močálů, minerálních pramenů a „bahenních sopek“ navštívila i redakce portálu Naše voda.

Vlastní chráněné území leží v dílčí Sooské pánvičce vytvořené mezi tektonickými zlomy, které dnes kopíruje Vonšovský potok na západě a potok Sázek na východě. Mezi zlomy došlo v geologické minulosti k přechodnému vyzdvižení bloku hornin o délce 2200 m a šířce 1800 m a odnosu materiálu z povrchu. Následným opětovným poklesem tohoto bloku vznikla samostatná, téměř bezodtoká pánvička, ve které se hromadila voda. Na konci třetihor se zde rozkládaly dvě mělké prohlubně oddělené valem křemičitého písku. Severní prohlubeň zásobená vodou potoka Sázek zarostla rašelinou a vzniklo hluboké rašeliniště. Jižní prohlubeň byla téměř bezodtoká, napájena jen vodou minerálních pramenů vytváří jedinečnou sirnoželezitou slatinu ceněnou pro lázeňské koupele.

Ojedinělým a pozoruhodným jevem jsou tak zvané mofety. Vznikají probubláváním minerálních vod, nebo častěji suchého kysličníku uhličitého (CO2) povrchovou vodou a bahnem. Tento jev je někdy nesprávně označován jako bahenní sopky. Plynný kysličník uhličitý je projevem postvulkanické činnosti. Z rozpukané zvětralé žuly krystalinického podloží uniká CO2 a hromadí se ve vrstvách třetihorních sedimentů. Puklinami ve vrchních vrstvách křemeliny vyvěrá plyn na povrchu v malých 10 – 80 cm širokých a skoro stejně hlubokých kráterech. Většina těchto vývěrů je soustředěna na křemelinovém štítu a poblíž jeho okrajů.

Jižní část Sooské kotliny vyplňuje křemelinový štít. Jde o odumřelé křemičité schránky slanomilných rozsivek (Diatomaceae), které sedimentovaly, a postupně vznikla vrstva křemeliny několik metrů mocná. Křemelina je přesycena roztoky solí z minerálních pramenů, které zde v době sucha krystalizují a vytvářejí na povrchu výkvěty solí. Křemelina postupně bobtná a dnes výrazně vystupuje nad okolní terén jako čočka. Na obnaženém povrchu křemelinového štítu se stálou oxidací minerálních látek vytvořilo prostředí pro rostliny přímo toxické, tak zvané vitriolové vody a je znemožněn nástup vegetace.

Na chráněném území se nachází i takzvaný Císařský pramen, který jsme vám již představili v minulých dnech. Jde o nejteplejší přírodní vývěr v Chebské pánvi. Rezervace je cenná i z hlediska zoologického. Soos je významným hnízdištěm více jak sto druhů ptáků a dalších téměř sto druhů ptáků se v rezervaci zdržuje na tahu, nebo sem zalétá za potravou. Velmi bohatá je fauna, zejména tisíců druhů hmyzu a ostatních nižších živočichů. Výjimečné jsou i populace obojživelníků, nejen co do počtu druhů, ale také jejich masový výskytem. V oblasti se vyskytují i četné halofyty, rostliny, které normálně žijí na mořském pobřeží nebo vzácných slaniscích.

V Soosu jsou tři základní typy minerálních pramenů – hlubokého, středního a mělkého pásma tvoření, které se odlišují teplotou a obsahem minerálních látek. Prameny hlubokého pásma se tvoří kdesi v nitru žuly a mají ve vývěru na povrchu teplotu až 18°C s mineralizací okolo 6 gramů minerálních látek v litru vody. Prameny středního pásma tvoření vznikají na rozhraní zvětralé žuly a spodních sedimentů Chebské pánve. Mají teplotu okolo 10°C s mineralizací vyšší než 1,2 gramů minerálních látek v litru. Prameny mělkého pásma tvoření vznikají ve vrstvách písků a jílů sedimentů Chebské pánve a mají mineralizaci do 1 gramu minerálu v litru vody, nebo jsou to prosté kyselky pouze s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého. Pramen Věra (návštěvníci jej uvidí na poslední zastávce tamní Naučné stezky) je studená prostá hydrouhličitanová vápenato sodná hořečnatá kyselka mělkého pásma tvoření. Silně proplyněná s obsahem solí 0,3 g/l. Pozor ale na rozdíl od Císařského pramene na napití – voda v jímce pramene je znečištěna.

Rezervace Soos byla vyhlášena v roce 1964 na ploše 221 hektar. Sooská kotlina obsahuje 2 000 000 kubíků rašeliny a slatiny s maximální mocností 6 m a asi 200 000 m3 křemeliny s maximální mocností 7,5 m.

Fotoreportáž z návštěvy a video z bublajících pramenů si můžete prohlédnout na facebookové verzi portálu Naše voda.

Petr Havel

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině