Tipy na vodní výlety: Kamýk nad Vltavou a Kujalův lom

2. dubna 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

lom Hřiměždice - IMG_3304_uZMENS

Pokud si někdo udělá výlet do obce Kamýk nad Vltavou, rozhodně neprohloubí. Dominantní vodohospodářskou stavbou je přehrada Kamýk, v blízkosti této obce lze navštívit romanticky působící zříceninu hradu Vrškamýk a v nedalekých Hřiměždicích zatopený lom.Všechny lokality navštívila i redakce portálu Naše voda, fotoseriál z lokalit je pro zájemce k dispozici na facebookové verzi našeho portálu. Najdete tam i záběry zmiňovaného hradu Vrškamýk, který je zajímavou sondou do historie regionu, navíc je jeho areál nově zrekonstruován. Zajímavostí, o které se zřejmě nikde nedočtete, je obrovské množství jmelí, které se vyskytuje v korunách místních borovic.

Samotný hrad Vrškamýk je velmi starý – pochází z první poloviny 13. století, kdy vládl v českých zemích král Václava I., hrad následně obýval i jeho syn, známý Přemysl Otakar II., a v té době sloužil také jako sídlo královského lovčího. Dlouho se ale přízni vrchnosti Vrškamýk netěšil – již na přelomu 13. a 14. století byl hrad opuštěn, úřad královského lovčího byl přenesen na hrad Dobříš a všechny zdejší many nechal Karel IV. převést k nově založenému hradu Karlštejn. Kamýk pak byl zastavován různým šlechtickým rodům, zejména Rožmberkům, Lobkovicům a Pernštejnům. Roku 1561 pak byl definitivně prodán z majetku české královské komory do držení šlechty. Roku 1569 je hrad již zmiňován jako zřícenina, která se několikrát stala útočištěm loupeživých rytířů, kteří přepadávali lodě plující po Vltavě. Poslednímu předbělohorskému majiteli Oldřichovi mladšímu Myškovi ze Žlunic byl Kamýk v roce 1623 zkonfiskován za účast v českém stavovském povstání. Majetek byl královskou komorou obratem prodán Polyxeně Lobkovicové z Pernštejna, která jej připojila k panství Vysoký Chlumec. V držení rodu Lobkoviců byla zřícenina hradu Kamýk až do pozemkové reformy v roce 1922.

Zhruba 15 kilometrů od Kamýku nad Vltavou je nepříliš známá obec Hřiměždice – respektive je známá zejména díky tamnímu lomu (na ilustračním snímku), zvaném Kujalův lom podle příjmení někdejšího majitele mnoha kamenolomů v okolí. Dodnes je údajně možné narazit pod hladinou na důlní vozík jako připomínku na těžbu žuly. Lom byl dlouho v majetku armády a pro veřejnost nepřístupný – armáda přitom lom využívala jako výcvikové středisko potápěčů. Podle pamětníků, jak Naše voda na místě zjistila, byla v té době v lomu velmi čistá voda, na rozdíl od doby současné. Nyní je totiž lokalita využívána k celé řadě společensko-hudebních akcí, na kterých se údajně schází tisíce účastníků – a to se pochopitelně na kvalitě vody projevuje.

Voda v lomu, alespoň před začátkem turistické sezóny, ale působí čistě, přičemž hloubka je až 15 metrů. Lom je také místními obyvateli využíván ke koupání, zřejmě i proto, že se po armádě zachovala celá řada zařízení, které to umožňují. Dodnes je například po vojácích využíván železný ponton pro pohodlnější sestup do vody. Za zmínku stojí dnes už neexistující vchodová roura, která byla v 70. letech postavena u jednoho z pilířů pontonu. Ta ústila asi 5 metrů nad hladinou s vnějším průměrem pro dospělého člověka a dále pokračovala až na dno lomu, kde byl na dně tzv keson. Tento keson byl využíván jako „suchá“ podvodní rozhledna pro velitele/instruktory výcviku Československých potápěčů/tankistů. V roce 2007 proběhlo vytažení kesonu ze dna, protože svoji funkčnost zde v lomu ztratil po rozebrání vchodové roury. Lom je hojně využíván jako kulisa pro filmy nebo reklamní spoty.

Naše voda, foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Vodovody a kanalizace