Tipy na vodní výlety: Hrad Krašov

Aktualizováno 14. dubna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Krašov - Berounka

Pokochat se pohledem na údolí řeky Berounky ze zříceniny hradu Krašov patří k nejhezčím zážitkům při návštěvě Plzeňska. Učinila tak i redakce portálu Naše voda a z návštěvy lokality pro vás připravila fotoreportáž na facebookové verzi naší stránky. Foto – klikni zde!

Návštěva Krašova je vhodná právě v současné době, kdy je možné sledovat nejen z hradeb hradu Berounku ještě za v období, kdy ve výhledu na ní nebrání olistěné lesní porosty. Bezprostřední okolí hradu lemují navíc koberce postupně stále vzácnější krásné jarní byliny, modrého jaterníku podléška. K hradu vede několik cest lesem, asi nejlepší je využít malé parkoviště, na které se dostanete signalizovanou odbočkou ze silnice, a následně pěšky dojdete k objektu Krašova.

Zřícenina hradu Krašov se nachází 11 kilometrů od Kralovic v okrese Plzeň-sever, na skalnatém vršku nad soutokem Brodeslavského potoka do Berounky nedaleko obce Bohy. Krašov byl pravděpodobně postaven na místě opevněné tvrze, o níž se předpokládá, že existovala již v 9. století. Oficiálně se uvádí jako rok vzniku Krašova rok 1232, existoval ale již dříve – uvedený rok představuje pouze datum, kdy je hrad již zmiňován v historických dokumentech jakožto gotické pevnost, kterou vybudoval Jetřich Hroznata. Hrad byl postaven na hranici Jetřichova panství v místě, které uzavíralo starou obchodní a vojenskou cestu údolím řeky. Jelikož hrad sloužil hlavně k obraně sídelního hradu krále, kterým byl nedaleký Týřov, osídlila hrad Krašov silná vojenská posádka.

Významným šlechtickým rodem, který vlastnil Krašov, byli Kolovratové, hrad ale postupně své majitele často měnil. V roce 1678 koupil hrad opat plaského kláštera Benedikt Engelken a spojil jej s ostatními klášterními statky. Hrad samotný však nebyl až do roku 1701 obýván. V tomto roce se z dříve obranného hradu a pevnosti tak vzniklo letní sídlo mnichů cisterciáků, používané pro zotavení po celoroční řeholi. Největší zvrat v historii hradu nastal roku 1785. Tohoto roku zrušil císař Josef II. cisterciácký klášter v Plasích. Veškerý majetek připadl Náboženské matici království českého. Hrad byl ponechán svému osudu a začal rychle pustnout. Při opravě dvora Rohy dal dokonce fond lámat kámen právě z hradu.

Později koupil hrad s panstvím císařský kancléř kníže Klement Lothar Metternich – Winneburg. Na Plasku a Kralovicku obnovil polní hospodářství. Do jeho záměrů bohužel pustý hrad nijak nezapadal, viděl jej však jako užitečný zdroj kamení. Hrad byl proto naložen výbušninou a odpálen, kamení z něj vytěžené se použilo pro obnovu dvora Rohy a na prodej ostatním sedlákům. Kamenné části konzol a portálů, ostění oken a schody i oblouky arkád je možno spatřit v některých selských sklepech, chlévech a stodolách v okolních vesnicích.

V okolí hradu se rozkládá přírodní rezervace Krašov, která je součástí přírodního parku Hřešihlavská. Od obce Bohy sem vede žlutá turistická značka, cesta je dlouhá asi 2 kilometry. Nejbližší železniční zastávka Kožlany je vzdálená 10 km.

Naše voda, foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství