Tipy na vodní výlety – Bahenní sopky v přírodní rezervaci SOOS

Aktualizováno 4. července 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

SOOS - červenec 2016 - trasa - IMG_2904

Právě v současné době je optimální doba k návštěvě Národní přírodní rezervace SOOS nedaleko od Chebu. Dešťové srážky v minulých dnech totiž dodaly potřebný „materiál“ k aktivizaci tamních „bahenních sopek“, což je veskrze atraktivní podívaná. Foto – klikni zde!

Bublající mofety (tak se správně nazývají bahenní sopky), což je projev doznívající sopečné činnosti, při níž se z horniny uvolňuje oxid uhličitý a stoupá trhlinami v podloží na povrch, vytváří v lokalitě miniaturní krátery, kolem nichž vede něco přes kilometr dlouhá naučná stezka. To spolu s tamními mokřady, rašeliništi a minerálními prameny, a také s typickým sirným zápachem vytváří ojedinělý kolorit procházky evokující návštěvu skutečných sopek. Redakce portálu Naše voda pro vás z lokality připravila fotoreportáž i videoreportáž, kterou si můžete prohlédnout na facebookové verzi našeho portálu.

Vlastní chráněné území leží v dílčí Sooské pánvičce vytvořené mezi tektonickými zlomy, které dnes kopíruje Vonšovský potok na západě a potok Sázek na východě. Mezi zlomy došlo v geologické minulosti k přechodnému vyzdvižení bloku hornin o délce 2200 m a šířce 1800 m a odnosu materiálu z povrchu. Následným opětovným poklesem tohoto bloku vznikla samostatná, téměř bezodtoká pánvička, ve které se hromadila voda. Na konci třetihor se zde rozkládaly dvě mělké prohlubně oddělené valem křemičitého písku. Severní prohlubeň zásobená vodou potoka Sázek zarostla rašelinou a vzniklo hluboké rašeliniště. Jižní prohlubeň byla téměř bezodtoká, napájena jen vodou minerálních pramenů vytváří jedinečnou sirnoželezitou slatinu ceněnou pro lázeňské koupele.

Na chráněném území se nachází i takzvaný Císařský pramen – nejteplejší přírodní vývěr v Chebské pánvi. Rezervace je cenná i z hlediska zoologického. SOOS je významným hnízdištěm více jak sto druhů ptáků a dalších téměř sto druhů ptáků se v rezervaci zdržuje na tahu, nebo sem zalétá za potravou. Velmi bohatá je fauna, zejména tisíců druhů hmyzu a ostatních nižších živočichů. Výjimečné jsou i populace obojživelníků, nejen co do počtu druhů, ale také jejich masový výskytem. V oblasti se vyskytují i četné halofyty, rostliny, které normálně žijí na mořském pobřeží nebo vzácných slaniscích.

V SOOSu jsou tři základní typy minerálních pramenů – hlubokého, středního a mělkého pásma tvoření, které se odlišují teplotou a obsahem minerálních látek. Prameny hlubokého pásma se tvoří kdesi v nitru žuly a mají ve vývěru na povrchu teplotu až 18°C s mineralizací okolo 6 gramů minerálních látek v litru vody. Prameny středního pásma tvoření vznikají na rozhraní zvětralé žuly a spodních sedimentů Chebské pánve. Mají teplotu okolo 10°C s mineralizací vyšší než 1,2 gramů minerálních látek v litru. Prameny mělkého pásma tvoření vznikají ve vrstvách písků a jílů sedimentů Chebské pánve a mají mineralizaci do 1 gramu minerálu v litru vody, nebo jsou to prosté kyselky pouze s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého. Pramen Věra (můžeme jej spatřit na poslední zastávce zmiňované naučné stezky) je studená prostá hydrouhličitanová vápenato sodná hořečnatá kyselka mělkého pásma tvoření. Silně proplyněná s obsahem solí 0,3 g/l. Na rozdíl od Císařského pramene se ale tato kyselka nesmí pít – voda v jímce pramene je totiž znečištěna.

Rezervace SOOS byla vyhlášena v roce 1964 na ploše 221 hektar. SOOSká kotlina obsahuje 2 000 000 kubíků rašeliny a slatiny s maximální mocností 6 metrů a asi 200 000 m3 křemeliny s maximální mocností 7,5 metru

Naše voda, fotoreportáž a videoreportáž Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství