Tip na vodní výlety – Obnovená naučná stezka podél Flájského kanálu

2. července 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

DSC_3427

Již tento pátek bude možné projít se po historické naučné stezce podél Flájského plavebního kanálu. Připomínají to parlamentní listy s tím, že na obnově Flájského kanálu pracuje již nějaký čas státní podnik Lesy České republiky (LČR).

LČR se tak snaží ve spolupráci s dalšími partnery z česko-německého pomezí zachovat pro další generace co nejvíce zbytků dnes už vzácné krušnohorské technické památky, tak zvaného Flájského plavebního kanálu. Ten v minulosti sloužil pro vodní dopravu dříví. Pozoruhodné dílo se nachází ve východní oblasti Krušných hor, v blízkosti obce Český Jiřetín, v okrese Most, v Ústeckém kraji, u hranic s Německem.

Stezka vzniká na české i německé straně Krušných hor již od roku 2012. Turisty provází krajinou od Flájské přehrady po německé hranice a dále vede až do německého Clausnitz. Na stezce návštěvníci najdou i několik odboček k turistickým zajímavostem v okolí, například k unikátnímu dřevěnému kostelu v Českém Jiřetíně (přemístěný před zatopením přehrady), Flájské přehradě nebo bývalé rudné štole Fortuna (v německé obci Hora Sv. Kateřiny). “Náš úsek stezky měří necelých 7 kilometrů, přičemž výhledy na samotný kanál je možné shlédnout na dvou a půl kilometru dlouhém úseku. Lidé se během putování po českém úseku stezky na celkem 11 stanovištích dozví zajímavé údaje o historii vybraných míst plavebního kanálu, k odpočinku budou moci využít i dvě zastřešená odpočívadla. Celková délka stezky po úplném dokončení na obou stranách hranice bude činit 23 kilometry. Snahou Lesů ČR je lidem připomenout nejen historii plavení dřeva v česko-saském pohraničí, ale i věhlas a technický um našich předků v 17. století,“ poznamenává Michal Gaube, ekonomický ředitel LČR pověřený řízením podniku.

“S prvními úpravami jsme začali již v roce 2010,“ připomíná Gaube. “Tehdy jsme díky financím z podnikového Programu 2000, dnes nově pojmenovaného Program 2020, kterým LČR celostátně podporují veřejně prospěšné funkce lesů, opravili lávky kolem kanálu a odstranili náletové dřeviny na náspu kanálu,“ upřesňuje Gaube.

Na projekt se podařilo získat podporu fondů Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko – Cíl 3. Partnery projektu na německé straně hranice jsou obec Rechenberg – Bienenmühle, Domovský historický spolek obce Rechenberg – Bienenmühle, Saské státní lesy a Zemědělské družstvo Bergland. Na oživení plavebního kanálu a jeho využití pro cestovní ruch s LČR dále nad rámec projektu spolupracují Českojiřetínský spolek – Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín a Oblastní muzeum v Mostě.

První veřejné putování po stezce začne v pátek 5. července v 11 hodin přímo na státní hranici mezi ČR a Německou spolkovou republikou – Sasko; konkrétně v místě přechodu stezky přes hraniční Bystrý potok/Rauschenbach, nedaleko lokality Horní Ves spadající pod obec Český Jiřetín. Součástí akce je otevření přeshraniční dřevěné lávky pro pěší přes Bystrý potok. Na účastníky putování čeká řada nevšedních zážitků jako například slavnostní fanfáry, ukázky drobných řemesel od místních příhraničních českých i německých domovských spolků, zhlédnutí starých krušnohorských hornických uniforem, místního kroje či představení lekcí z lesní pedagogiky jak LČR, tak Saských státních lesů. Ve stejný den se koná v nedalekém německém Clausnitz historický jarmark.

Historie Flájského plavebního kanálu sahá až do období první třetiny 17. století, konkrétně let 1624 – 1629, kdy byl přibližně mezi dnešní Vodní nádrží Fláje a obcí Český Jiřetín na české straně a městečky Rechenberg-Bienenmühle a Claustnitz na německé straně vybudován přibližně 20 kilometrů dlouhý plavební kanál. Stavba tak trvala rekordně krátkou dobu, pouhých pět let.

Plavení dříví se v dávných časech odehrávalo na trase z flájské kotliny přes Český Jiřetín a dále do saského Clausnitz, kde kanál ústil do řeky Freiberské Muldy (Moldava). Dříví se tehdy skladovalo do doby plavení na louce u kanálu, kam se sváželo přes zimu a plavilo se v jarním období (jen po omezenou dobu) až do Freibergu v Sasku, kde se uskladňovalo a využívalo pro výrobu dřevěného uhlí.  Postupem doby se však prostředí kolem plavebního kanálu měnilo a  na tradici plavení dřeva, tolik typickou pro místní region, se zapomnělo. Přesto kanál svému účelu sloužil dlouhých 245 let, až do roku 1874. Při stavbě se využívalo výlučně místních materiálů – dřevo a kameny. Úsek nad Českým Jiřetínem je navíc ručně vytesán do skály.

Díky probíhajícímu partnerskému projektu se daří historii a věhlas plavebního kanálu včetně technického umu našich předků připomínat i dnešním generacím.

Zdroj: www.parlamentnilisty.cz

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině