Technická opatření proti vodní erozi

14. srpna 2012 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

hp photosmart 720

Zachycovat povrchově odtékající vody na chráněném bloku, převádět co největší část povrchového odtoku na vsak do půdního profilu a snižovat rychlost odtékající vody jsou cíle technických opatření proti vodní erozi. Píše o tom týdeník Zemědělec.

Z hlediska finančního jsou technická opatření finančně i realizačně náročnější než opatření agronomickéhoči agrotechnického charakteru. Proto se obvykle navrhují až po vyčerpání všech dostupných možností řešení protierozní ochrany organizačními a agrotechnickými opatřeními, většinou jako jejich doplnění. Pokud se potřeba protierozních opatření týká většího rozsahu zemědělských pozemků v jednom katastrálním území, je vhodné ochranu půdy řešit v rámci komplexních pozemkových úprav. Jednotlivá opatření je možno navrhovat a realizovat v rámci podpůrných a dotačních programů na protierozní ochranu, protipovodňovou ochranu nebo rozvoj venkova. V úrovni zemědělského podnikatele je nejvyšší doporučenou či vymahatelnou formou protierozního opatření trvalé zatravnění pozemku. Technická opatření zahrnují protierozní meze, protierozní příkopy, průlehy, zatravněné dráhy soustředěného odtoku, polní cesty s protierozní funkcí, ochranné hrázky, protierozní nádrže, terasy a terénní urovnávky.

Protierozní meze

U nově navrhovaných protierozních mezí je důraz kladen na spojení záchytné funkce s funkcí odváděcí a současně s krajinotvornou. Protierozní mez je navrhována jako mělký příkop, případně hrázka, nejčastěji spojení obojího ve vrstevnicové orientaci s mírným podélným sklonem. Hrázka bývá osázena vhodnou vegetací. Důležité je dořešení bezeškodného odvedení zachyceného odtoku až do místa, kde je odtok zachycován a shromažďován.

Protierozní příkopy

Protierozní příkop je liniový prvek, umístěný na pozemku v místě nutného přerušení svahu. Může být kombinován s dalšími liniovými prvky v krajině – mezí, cestou, pásovým obděláváním, biokoridorem apod. Příkop je na pozemku vrstevnicově orientován s mírným podélným sklonem. Jeho podélný sklon a příčný profil je třeba dimenzovat některou z běžně používaných inženýrských metod.

Průlehy

Protierozní průleh je svou funkcí velmi blízký protieroznímu příkopu. Hlavní odlišnost spočívá v hloubce průlehu, který bývá mělčí, a sklonu jeho svahů, které by neměly překročit poměr 1:5, zpravidla se navrhuje mírnější, tak aby objekt byl přejezdný a obdělávatelný. Díky požadavku na sklon svahů je průleh aplikovatelný na mírnějších pozemcích o sklonu pod deset procent. V literatuře se doporučuje průběh i v přísně vrstevnicové orientaci s funkcí retenční a zasakovací.

Zatravněné dráhy soustředěného odtoku

Zatravněné dráhy soustředěného odtoku jsou určeny jako údolnice, kde dochází k soustřeďování odtékající vody. Stabilitu těchto drah je nezbytné posuzovat hydraulickými a hydrologickými metodami. Dráha soustředěného odtoku se dimenzuje na základě podrobné znalosti příčného profilu údolnice tak, aby šířka trvalého zatravnění kvalitním drnem byla dostatečně široká a vytvořila dostatečně kapacitní miskovitý příčný profil. Pro návrh je třeba využít některou z metod pracujících na epizodním základě a pracovat se zabezpečeností návrhu. Rizikovým místem zatravněných údolnic je přechod mezi plochou pozemku a prostorem zatravněné údolnice. V tomto místě velmi snadno může obděláváním vznikat buď brázda, nebo hrázka. Obojí pak brání přítoku vody do zabezpečené údolnice a generuje soustředění odtoku po nechráněném povrchu podél.

Polní cesty s protierozní funkcí

V tomto případě jde o kombinovaný typ opatření, kdy je běžná místní komunikace cíleně vedena v přibližně vrstevnicovém směru a je umístěna do prostoru, kde je třeba přerušit přílišdlouhý a erozně ohrožený svah. Cesta je na straně proti svahu doplněna cestním příkopem, který v tomto případě má funkci nejen odvodnění komunikace, ale i zachycení povrchového odtoku z výše ležícího pozemku. Příkop se v tomto případě dimenzuje stejně jako výše zmíněný proti erozní příkop, nicméně musí splňovat i požadavky, kladené na cestní příkopy.

Ochranné hrázky

Ochranné hrázky jsou používány buď ve spojení se záchytným příkopem – pak se jedná v zásadě o protierozní mez-nebo samostatně. V takovém případě jde nejčastěji o ochranu určité lokality před povrchovým odtokem z výše ležících pozemků. Při návrhu je nejdůležitější důsledně vrstevnicové vedení bez bezodtokých míst, kde by hrozila koncentrace přitékající vody a následné přelití a protržení hrázky.

Protierozní nádrže

Jde o nejvyšší formu ochrany infrastruktury před následky transportu splavenin a povrchového odtoku z pozemků. Nádrže jsou navrhovány nejčastěji jako suché, bez trvalého nadržení. Nádrže se navrhují podle požadavků na malé vodní nádrže, případně suché nádrže. Je nezbytné jejich dimenzování na dostatečnou míru ochrany – zpravidla 20 až 50 let, v odůvodněných případech sto let. U nádrží, u kterých se předpokládá masivní přísun splavenin, je nezbytné je doplnit vybavením, které umožní pravidelné čištění retenčního prostoru.

Terasy

Terasy jsou nejvyšší formou ochrany zemědělského pozemku před vznikem eroze. Z hlediska konstrukčního se dělí na terasy úzké, široké a terasové dílce, z hlediska stabilizace na terasy se stavem stabilizovaným technicky nebo terasy zemní, bez stabilizace svahu. Terasy je možno navrhovat na hlubokých půdách a ekonomicky reálný je jejich návrh buďv místech, kde dodávají krajině její osobitý ráz, nebo tam, kde se jedná o produkci zvláštních plodin (vinná réva, sady apod.). Zvláštní pozornost je třeba věnovat jak návrhu a stabilitě svahu mezi jednotlivými úrovněmi teras, tak jejich odvodnění. Využívány jsou zde opět jak hydraulické a hydrologické metody, tak postupy geotechnické.

 Terénní urovnávky

Spočívají především v odstranění lokálních nerovností a terénních útvarů, které významným způsobem ovlivňují směrování a soustřeďování povrchového odtoku. Nejběžněji se tak v praxi jedná o odstraňování mělkých údolnic na pozemcích. Toto opatření je opět možno provádět pouze na hlubokých půdách nebo s využitím navážek.

Zdroj: Ústřední pozemkový úřad Mze, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i.

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině