Táborská štičí líheň chystá zpracovnu ryb za deset milionů

7. července 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Táborská štičí líheň Esox chystá novou zpracovnu ryb u středočeských Sedlčan. Líheň s 22 zaměstnanci, jimž letos vzrostly mzdy o deset procent, vyrobí ročně čtyři až osm milionů kusů štičího plůdku. ČTK to řekl ředitel a majitel společnosti Oldřich Pecha.

V Nedrahovicích u Sedlčan, kde má firma areál sádek, postaví příští rok za deset milionů novou zpracovnu ryb. „To je budoucnost prodeje ryb v České republice. Mám trošku obavu, že tradiční forma prodeje živého kapra na ulici v kádích je přežitá. Jsem pro tradice, ale lidé už jsou zvyklí na servis, který jim současná forma prodeje neposkytuje. Čím dál víc budou vyžadovat, aby byla ryba opracovaná, zabalená, popsaná,“ řekl Pecha.

Společnost hospodaří na 650 hektarech rybníků v jižních, středních Čechách a v Praze. Vyprodukuje ročně 360 až 380 tun živých sladkovodních ryb, z toho tunu tržních štik. Vedle toho nakoupí kolem tisíce tun ryb od jiných výrobců, které přeprodá odběratelům v zahraničí. „Nejsme závislí jenom na výrobě štičího plůdku, už by nás neuživila. Za posledních deset let jsme extrémně expandovali do klasické rybářské výroby, koupili a pronajali rybníky, kde vyrábíme sladkovodní ryby všeho druhu: kapr, lín, amur, candát, štika,“ řekl Pecha, který řemeslo předává svému synovi. Podle Pechy je čím dál větší problém, že štiky z českých rybníků mizí. Když se štika narodí, takzvaně vykulí, prodá firma buď embryo – plůdek, nebo ho rozkrmí do velikosti tří až pěti centimetrů, který prodá za vyšší cenu. Ročně prodá 600.000 kusů rozkrmeného štičího plůdku.

Líheň vybudovala dva okruhy recirkulace vody včetně filtrace a UV lamp, letos opraví sádky. Firma má čtyři prodejny ryb, do táborské přijde 17.000 lidí ročně, další na Vánoce. Roční obrat v ní činí 5,5 milionu. Štičí líheň v Táboře vznikla v roce 1950, vyrábělo se tam ročně až 36 milionu kusů plůdku. Pechova společnost ji koupila v privatizaci od Českého rybářského svazu. Věnuje se i plemenářské tradici kapra, dále produkci váčkového plůdku lína, rychleného candáta a kapra. Doplňkový je chov okrasných druhů kapra koi z Japonska, prvních 24 kusů se do Československa dostalo v roce 1972 díky Oldřichu Pechovi staršímu.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Rybářství a rybníkářství