SVS: Letošní povodně poškodily hlavně čistírny podél Labe

Aktualizováno 19. července 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Prevence povodní, voda v krajině

Povodeň 2013 - Ústí - 2013-06-05-050

Severočeská vodárenská společnost (SVS) zveřejnila bilanci dosavadních povodňových škod ve své dvacetileté historii. Informoval o tom mluvčí SVS Jiří Hladík.

V létě 2002 způsobily povodně škody na vodohospodářském majetku SVS v celkovém objemu 60 milionů korun. Vzestup vodní hladiny tehdy byl relativně pozvolný, takže nedošlo k tak významné destrukci komunikací a sítí.

Podruhé, v srpnu 2010, šlo o mnohem ničivější povodně – škody byly v souhrnu za 143 milionů korun. Tentokrát se projevil rychlý vzestup hladiny a mnohem větší dynamická síla vody, která ničila komunikace a pod nimi uložené vodárenské sítě. Některá zařízení, například z čistíren odpadních vod, voda zcela odnesla.

Nejvíce bylo v regionu působnosti SVS povodněmi postiženo Liberecko, kde vznikly škody na vodovodech přes 57 milionů korun a škody na čistírnách odpadních vod a čerpacích stanicích odpadních vod za 45 milionů korun. Největší škody byly vyčísleny v lokalitách Chrastava, Hrádek nad Nisou a Cvikov. V Ústeckém kraji byly největší škody v lokalitách Děčín, Hřensko, Česká Kamenice, Varnsdorf a Dolní Podluží.

Likvidace škod probíhala až do konce roku 2011. Celkem na ni bylo vynaloženo 91 milionů korun a bylo realizováno 43 povodňových staveb: v libereckém okrese 29 staveb, v děčínském okrese 10 a v okrese českolipském 4 stavby. Na odstraňování povodňových škod se podařilo získat státní dotaci z prostředků Ministerstva zemědělství ČR v celkové výši 19,6 milionů korun, zbylé prostředky byly uhrazeny z vlastních zdrojů SVS. Na likvidaci škod se výrazně podílela také provozní společnost SčVK. Do konce roku 2010 uskutečnila opravy za 23 milionů korun a dalších 5 milionů korun představovaly náklady na čištění a náhradní zásobování obyvatel pitnou vodou. V roce 2011 SčVK provedla opravy povodněmi poškozeného majetku za dalších 11 milionů korun.

Třetí ničivé povodně jsme zažili letos v červnu, kdy bylo v regionu působnosti SVS zasaženo a vyřazeno z provozu celkem 129 vodárenských objektů a zařízení. Jednalo se především o čistírny odpadních vod (ČOV) a čerpací stanice odpadních vod (ČSOV), ale také úpravny vody (ÚV) a zdroje vody.

Největší podíl škod byl na velkých čistírnách odpadních vod podél toku Labe, zejména na ČOV Litoměřice, ČOV Roudnice, ČOV Ústí nad Labem – Neštěmice, ČOV Děčín, a to i přesto, že byly tyto škody výrazně redukovány demontáží klíčových zařízení před jejich zaplavením. Z úpraven vod byla nejvíce zasažena ÚV Žernoseky jako důležitý zdroj vody pro krajské město Ústí nad Labem a Lovosice a také ÚV Sebuzín.

Provozní společnost SčVK odhadla škody na celkových 68 milionů korun. Jsou v tom zahrnuty jak provozní škody téměř 21 milionů korun, tak škody na majetku přes 47 milionů korun – z toho škody na majetku SVS představují 40,2 milionů korun, zbylých necelých 7 milionů korun jsou škody na vodohospodářském majetku akcionářů.

Při letošních povodních se velice osvědčily zkušenosti a přijatá opatření z povodní v letech 2002 i 2010. Letos byl 1. června ráno vyhlášen 2. stupeň povodňové aktivity, ale již večer byla prognóza aktualizována na 3. stupeň a možnost extrémní povodně. Na základě toho byl vydán v SčVK příkaz k okamžité demontáži technologií na ohrožených objektech.

„Je namístě vyzvednout nasazení a úsilí provozní společnosti SčVK o to, aby byly škody minimalizovány. Škody vznikly jen na majetku, který nebylo možné odstrojit a odvézt. Demontáže a po opadnutí vody opětovné montáže a uvedení zařízení do provozu byly realizovány v nejkratších možných termínech,“ oceňuje úsilí SčVK generální ředitel SVS Bronislav Špičák.

Provozní společnost a dodavatel pitné vody SčVK po dohodě s vlastníkem vodohospodářské infrastruktury SVS vycházejí vstříc koncovým zákazníkům postiženým povodněmi a pro zmírnění následků povodňových škod jim poskytnou nezanedbatelnou praktickou podporu. Je určena pro občany, kteří měli zatopenou domácnost v objektu pro trvalé bydlení, bytovým družstvům, společenstvím vlastníků bytových jednotek a příspěvkovým organizacím měst a obcí (mateřské školky, školy, domovy pro seniory, kulturní, sportovní organizace). Výše podpory odpovídá přibližně dvouměsíční spotřebě průměrné domácnosti, bude to maximálně 15 m³ na vodné nebo vodné + stočné podle odběratelské smlouvy na jedno odběrné místo, což představuje max. částku 1 335 Kč (za 15 m³). Majitelé studní rovněž mohou využít nabídku zvýhodněného rozboru vody.

Podle Špičáka má SVS jako největší vlastník vodárenské infrastruktury v Ústeckém a Libereckém kraji alokovány prostředky na odstranění povodňových škod na majetku tak, aby se realizace povodňových staveb podstatně nedotkla plnění schváleného investičního plánu 2013. „Budeme se rovněž snažit najít způsob jak v rámci svých možností pomáhat našim akcionářům – severočeským obcím – při obnově povodněmi poškozeného vodohospodářského majetku, který je v jejich majetku,“ slibuje ředitel.

Naše voda

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace