Světový den mokřadů se přece v ČR slaví – v Krkonoších

Aktualizováno 3. února 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Panèavské rašeliništì

Krkonošský národní park slaví Světový den mokřadů. Informoval o tom dnes mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný s připomínkou, že Světový den mokřadů připadá na 2. února. O tom ovšem portál Naše voda již minulý týden informoval.

Právě v Krkonoších jsou přitom podle Drahného mokřady a rašeliniště jedinečnou ukázkou severské přírody ve střední Evropě. Úpské a Pančavské rašeliniště jsou dokonce natolik přírodovědecky unikátní, že byla zařazena v roce 1993 v rámci Ramsarské konvence na světový seznam nejvýznamnějších mokřadů světa. Navíc jako mokřad přeshraniční, česko-polský, který pod oficiálním názvem Subalpínská rašeliniště Krkonoš zaujímá plochu 537 hektarů.

Mokřady a rašeliniště zde můžete potkat na mnoha místech: ze Sněžky nebo Vysokého Kola jsou uprostřed porostů kosodřeviny na Úpském rašeliništi, Obří pláni nebo na Labské a Pančavské louce dobře vidět malá oka vodních hladin, odrážející světlo. Mokřadních stanovišť bez vodních ploch je tu ale mnohem více. Celkem jich v Krkonoších známe na šest desítek o výměře větší než 0,5 hektaru a hloubce rašeliny nad 0,3 metru.

Krkonošská rašeliniště jsou domovem vzácných druhů, mezi nimiž je i řada glaciální reliktů, pozůstatků z dob ledových. Jsou jimi například ostružiník moruška, který v Krkonoších jako na jediném místě na světě vytváří s borovicí klečí endemické společenstvo. Z živočichů je to například pěvec slavík modráček tundrový, který zde hnízdí v počtu pouhých 15-20 párů.

Rašeliniště jsou velice citlivá vůči sešlapu, stejně tak je může poškodit průjezd kola. Proto leží většina krkonošských rašelinišť v 1. zóně KRNAP, kde je pohyb volným terénem zakázán.

Naše voda, foto: Správa KRNAP

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství