Ve světě neustále roste riziko eutrofizace vod

Aktualizováno 21. července 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

sinice

Nejméně ve třech případech z pětice globálního vymírání za posledních 500 milionů let na naší planetě hrál podstatnou roli pokles obsahu kyslíku a nárůstem sulfánu (H2S) v oceánech prostřednictvím oteplování. Situaci rozebírá publikace „Eutrophication, microbial-sulfate reduction and mass extinctions“.

Podle vědců způsobuje totiž oteplování kaskádu biogechemických cyklů, které nakonec způsobí vymírání. Oteplení podnebí způsobuje eutrofizaci kontinentálního šelfu, jejímž důsledkem je rozšíření mrtvých zón s velmi nízkým obsahem kyslíku. Takové prostředí je příznivé pro rozšíření pro baktérie redukující sulfát na H2S, který je pro ostatní organizmy jedovatý. Autoři poukazují na skutečnost, že v rozšiřování „mrtvých zón“ v oceánech už dochází, přičemž hlavními faktory jsou zvýšený přísun dusíku a fosforu a růst teploty oceánu. Významné změny v oceánech dokládá nárůst početnosti kokolitek (Cocollithaceae), jednobuněčných kalcifikujících řas a součást jednobuněčného fytoplanktonu. Od roku 1965 došlo k desetinásobnému zvýšení jejich početnosti v severním Atlantiku a existuje možnost, že je to globální trend. Jde o prudkou ekosystémovou změnu, kterou současné modely nedokážou reprodukovat a podtrhují skutečnost složitost fungování ekosystémů. Kokolitky patří mezi velmi přizpůsobivé organizmy, kterým se daří teplejších vodách, chudších na živiny. Jejich početnost narůstá na úkor jiných druhů fytoplanktonu.

Problém poklesu kyslíku a potenciální vymírání se netýká pouze oceánů, ale i velkých sladkovodních jezer. Proces eutrofizace jezer a následné přemnožování řas a sinic v důsledku zvýšeného přísunu dusíku a fosforu je dobře známý. Například ještě donedávna se o Bajkalu tvrdilo, že je to „nejčistější“ jezero, nicméně nedávno ruští vědci i tu upozornili na „hrozbu eutrofizace“. Brzo však budeme muset ke kulturní eutrofizaci připočítat i vliv eutrofizace indukované oteplováním podnebí. V následujících desetiletí rostoucí teplota jezer a pokles rychlosti větru povedou k poklesu promíchávání teplé a studené vody, a některých případech i k jejich úplnému zastavení. To jednak podpoří přemnožování řas a sinic v povrchových vodách jezera, a také povede k poklesu množství kyslíku pro populace ryb žijících v hlubších vodách.

Zdroj: Schobben, M. et al. Eutrophication, microbial-sulfate reduction and mass extinctions. Commun. Integr. Biol. 9, e1115162 (2016), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství