Podle zprávy FAO téměř jedna třetina zemědělské půdy ve světě slouží pro pěstování krmiva pro hospodářská zvířata, zejména sóji. Připomíná se server rozvojovka.cz., s tím, že zvyšování produkce masa je i jednou z hlavních příčin ničení pralesů v Amazonii.

Jeden hektar půdy s rýží či bramborami přitom nasytí zhruba 20 lidí ročně, ale stejná plocha, sloužící jako pastva pro krávy, by nakrmila jednoho či dva lidi. Krmivo je nutné zavlažovat a tak takzvaná vodní stopa hovězího masa – tedy množství vody potřebné na výrobu jednoho kilogramu – je neuvěřitelných 15 415 litrů. „Pokud chtějí lidé šetřit vodou, mnohem větší efekt má jednou týdně vynechat maso, než se třeba kratší dobu sprchovat,“ říká koordinátorka kampaně Cena vody Marie Hokrová. Pro to, aby na talíři byl steak, potřebujeme až 10krát více energie a vody než pro produkci stejného množství potravin rostlinného původu. Průměrný Čech spotřebuje za rok 80 kg, zatímco například na Inda připadá asi 4,5 kg.

Výroba masa významně přispívá ke změně klimatu. Asi 22 % skleníkových plynů pochází ze zemědělského sektoru, z toho 80 % z hospodaření se zvířaty. A to je více než celosvětově vyprodukuje automobilová doprava.

Zdroj a foto: www.rozvojovka.cz