Do šumavských řek se vrací stovky lipanů

Aktualizováno 21. září 2012 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Rybářství a rybníkářství

Vlastimil Kučava nabírá jednoroční lipany v rybí líhni

Do šumavských řek začali dnes pracovníci Národního parku Šumava (NP) vysazovat jednoroční lipany. Informoval o tom mluvčí NP Pavel Pechoušek.

Tím v řekách posilují původní stavy ryb i jejich přirozenou druhovou i věkovou rovnováhu. „Do šumavských řek se nám dlouhodobě daří vracet druhy ryb, které sem patří. Díky tomu se populace ryb v našich pstruhových vodách přibližuje přirozené rovnováze, jak druhové tak i věkové,“ uvádí Josef Šperl, rybářský hospodář Správy NP. Na území parku Šumava jsou čtyři rybářské revíry – Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná, což představuje zhruba 35 kilometrů řek, kde se dá lovit. Podle zarybňovacího plánu, který stanovilo Ministerstvo životního prostředí ČR, musí správci parku do těchto řek vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek patří.

„Co se týká lipana obecného, tak každý rok musíme vysadit tři sta ročních ryb do každého revíru na území parku. Do Křemelné dokonce 500 ryb. Dohromady je to asi 1400 jednoročních ryb. Což jsou ryby o velikosti kolem deseti centimetrů,“ uvádí Šperl. Lipani se na jaře vytřeli v rybí líhni na Borových Ladách, pracovníci Správy parku je odchovali ve zdejším rybníčku. Dnes je vysadili do všech revírů.

„Lipan má rád hlubší, tažnější vodu, která je na území parku ve spodních částech pstruhových revírů. Což je například Teplá Vltava na Polce u Březových Lad nebo Studená Vltava u Černého kříže,“ vysvětluje Šperl. „Jednoroční ryba se musí vysazovat již v září, v řece si musí naučit přejít na přirozenou potravu, to všechno dříve, než se ochladí voda, aby přežila do jara,“ vysvětluje hospodář. „Bylo by lepší vysazovat ryby až třeba ve dvou letech, ale na jejich odchov už nemáme vhodné rybníčky,“ doplňuje Šperl.

„Určitě ale v řekách nemáme velké množství trofejních ryb. Na Šumavě žije dost přirozených predátorů například vydra říční, volavka nebo čáp černý, které větší ryby zpravidla odloví. Například lipan není ryba, která se schová někam pod kámen. Je dobře slovitelný jak pro vydru, tak pro volavku,“ uvádí Šperl.

V řekách na území Národního parku Šumava má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou „chyť a pusť“ a na háčky bez protihrotu. „Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruh duhový, nebo dravé ryby, jako je třeba štika, bolen nebo okoun,“ popisuje Pechoušek. Pstruhy i lipany musí rybáři vrátit zpět do řeky.

Naše voda

 

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství