Šumavský NP vysází letos jen nesmrkové porosty

Aktualizováno 14. dubna 2014 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

Jana Neubauerová z Kvildy při sázení stromků,foto pp (1)

Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava letos vysází ještě o něco více stromů, než loni. Většinou to budou buky, jedle, ale i jeřáby. Vůbec nebude sázet smrky. Oznámil to mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.

Výsadba se plánuje do míst, které v minulých třech letech postihla kůrovcová kalamita – na Prášilsku, Srňsku a Modravsku.

Správa vysadí 275 tisíc stromků, což je zhruba o deset procent více, než tomu bylo loni. Představuje to plochu přesahující 100 hektarů, což je plocha větší, než 100 fotbalových hřišť. „Budeme sázet původní, místně příslušné dřeviny, jako je například jedle, buk, jeřáb nebo javor. Les s vyšším zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin lépe odolává mimo jiné i větru nebo atakům kůrovců. Takový les na Šumavě potřebujeme,“ uvádí Petr Kahuda, odborník na ochranu šumavských lesů Správy NP a CHKO Šumava.

Listnaté stromy a jedle dříve tvořily téměř polovinu šumavských lesů, ale postupem času vymizely. V 19. století je tehdejší majitelé panství – Schwarzenbergové – částečně nahradili hospodářsky mnohem lépe využitelnými, ale ke kůrovcové nákaze náchylnými smrky. Ty jsou dnes v šumavských lesích zastoupeny zhruba 80 procenty.
Lesníci Správy NP a CHKO Šumava se snaží podíl smrků postupně snižovat a dlouhodobou péčí chtějí šumavské lesy co nejvíce přiblížit původnímu stavu.

„Při výsadbě systematicky snižujeme využití smrků, protože se zmlazuje přirozeně sám a dostatečně. Letos, oproti loňsku smrky z výsadby vynecháme úplně. Přirozená obnova smrku byla v letech 2010 – 2013 vykázána na ploše 432 ha. Investice do umělé obnovy smrku se již jeví jako zbytečné,“ vysvětluje Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava s tím, že přirozeně se samozřejmě zmlazují i jiné dřeviny, než smrk, i když ne na takových plochách.

Stromy jsou pro Šumavu důležité svou retenční schopností – zadržují vodu, která nesteče po povrchu, ale tvoří zásoby spodních vod, které napájí prameny řek. Jeden vzrostlý strom zadrží přibližně 6 hektolitrů vody za rok. Výsadbu listnatých stromů a jedlí chystají lesníci v oblastech ve výšce pod tisíc metrů nad mořem a mimo bezzásahové zóny.

„Při obnově lesa je účelné v maximální míře využívat přirozenou obnovu. V roce 2012 byla ve státních lesích NPŠ zaznamenána přirozená obnova na ploše 110 ha a v roce 2013 pak na 116 ha. Aktivní péčí se zaměřujeme především na zajištění v minulosti obnovených stanovištně vhodných dřevin, které se v konkurenci smrku zvýhodněného způsobem využívání lesa v minulosti velmi těžce prosazují,“ doplňuje Jan Kozel, náměstek ředitele pro lesní ekosystémy.
Naše voda

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině