Šumava přestala tolik usychat

26. září 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Prevence povodní, voda v krajině

Chalupská slať

Lesníci šumavského národního parku včera z vrtulníku hledali stromy napadané kůrovcem. Podle deníku Mladá fronta DNES monitorovací lety potvrdily jejich předpoklady: kalamita po orkánu Kyrill je pryč, v parku zbývá pokácet pár desítek stromů.

Nad šumavskými lesy létá vrtulník a vždy se na chvíli ve vzduchu zastaví. Na palubě jsou lesníci a hledají kůrovcové stromy. A pochvalují si: Kůrovcová kalamita je pryč, lýkožrouti se šíří minimálně. Správa šumavského parku do konce roku vykácí jen malé ostrůvky napadených stromů.

Od orkánu Kyrill, který zasáhl Šumavu v lednu 2007, pokáceli loni v srpnu miliontý smrk, který napadl kůrovec. V tu chvíli však lesníci hlásili, že kůrovcová kalamita odezněla. Ověřit, zda se brouk dál masivně šíří, se ale dá až nyní a to tak, že buď budou z výšky vidět nové uschlé lesy či nikoliv. Po včerejšku je jasno: v lesích jsou maximálně desítky nových napadených stromů, které stihnou dřevorubci vykácet do zimy. Žádné další masivní plochy či stěny smrků už neusychají.

„Nyní jsme na polovině kůrovcového dříví, které jsme vytěžili loni, tedy pokáceli jsme dosud zhruba 40 tisíc kubíků dříví. Do konce roku celkově pokácíme maximálně 50 tisíc kubíků,“ říká referent správy šumavského parku Petr Kahuda, který měl boj s kůrovcem na starosti. V předchozích letech káceli dřevorubci na Šumavě i přes 300 tisíc kubíků ročně.

Včerejší monitorovací lety vrtulníkem odhalily ještě několik ostrůvků kůrovcových stromů v odlehlejších lokalitách národního parku. Na každém místě byly vždy napadeny maximálně desítky stromů, které lesníci okamžitě pomocí satelitních GPS lokátorů zadali do speciálního programu označujícího stromy určené k pokácení.

Nejvíce takových stromů je okolo Modravské hory, kde se lýkožrout šířil z bezzásahových zón. Naopak třeba na Stožecku, kde padlo každoročně okolo 25 tisíc stromů, jich letos byly jen dva tisíce. Ani modravští lesníci se ale nebojí, že by se jim kůrovec dál nekontrolovatelně šířil. „Těžby už nejsou takové, jako v minulých letech. Nyní máme vyznačeno několik desítek stromů, které je ještě potřeba asanovat, a nějaké další stromy se ještě do poloviny října vyznačí,“ pochvaluje si Jan Bečvář z územního pracoviště správy parku na Modravě.

Ačkoliv podle ekologických aktivistů kůrovcová kalamita vždy po třech letech odezní, podle ředitele šumavské rezervace Jiřího Mánka se zastavila jen díky tomu, že se v zónách, kde se smí kácet, porážely stromy. „Kůrovec je jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří nebo dokud ho někdo neuhasí,“ přirovnal už před časem Mánek.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – plzeňský kraj, foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství