Sucho trvá. Farmáři nesmí pro vodu

18. září 2015 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Podnikání s vodou a zákony

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Trvající nedostatek vody komplikuje život farmářům, kteří chovají na Olomoucku hospodářská zvířata. Situaci popisuje Olomoucký deník.

Farmáři v Moravském Berouně otočí kohoutkem a čekají, až do nádrže nateče potřebné množství vody. Nato sednou za volant a odjedou na pastviny. Z vodovodu do napáječek na loukách v kopcích nad Šternberkem přesunou přes padesát kubíků pitné vody. Den co den. Nesmějí totiž využívat k napájení dobytka vodu z Bystřice. I když vedra jsou ta tam, na většině tekoucích vod na Olomoucku panuje sucho. Pod normálem je i voda v podzemí. A podle předpovědi to nevypadá, že by se hydrologická situace měla výrazně zlepšit.

„Je to problém. Samozřejmě,“ reagoval farmář Alois Bureš, který má na pastvinách kolem Bystřice 1200 kusů skotu. „Máme zákaz odběru vody, takže ji musíme nakupovat z vodovodního řadu. Denně ji vozíme na pastviny, což je finančně i logisticky náročné – permanentně jeden člověk nedělá nic jiného, než čerpá vodu a vozí ji dobytku,“ popisoval dopady přetrvávajícího sucha na provoz farmy.

I když teploty dávno nepřesahují třicítku, kdy jedno dospělé zvíře vypilo i sto litrů vody za den, musí farmář denně přesunout na pastviny více než padesát kubíků vody. „Bohužel vody v Bystřici je pořád málo a zákaz musíme respektovat,“ pokrčil rameny hospodář.

Aniž by padly absolutní rekordy, přetrvává podle hydrologů na tocích na Olomoucku režim „sucho“. „Krom nedostatku výraznějších a dlouhodobějších regionálních srážek se projevuje i podnormální stav hladin podzemních vod,“ upozornil hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Unucka. „Konkrétně situaci na Bystřici lze shrnout tak, že se sčítají následky suché zimy bez výraznější sněhové pokrývky, nadnormální teploty vzduchu jarních a letních měsíců a absence dlouhodobějších srážek. Toto vede logicky ke snižování průtoků ve vodních tocích a s určitým zpožděním i k postupnému vyčerpávání podzemních vod, které právě v bezsrážkových obdobích vodní toky dotují,“ vysvětloval. Na vodu z Bystřice jsou odkázány tři obce, pro které je hlavním zdrojem pitné vody. Také pstruží líheň v Domašově nad Bystřicí, kde vychovávají novou generaci původních druhů lososovitých ryb pro velkou část střední a severní Moravy. „Pokud nedojde ke znečištění řeky Bystřice, nemáme při současných průtocích problém s její úpravou do parametrů pitné vody. Systém funguje třicet let a neobáváme se, že bychom neměli být schopni dodávat lidem kvalitní pitnou vodu,“ reagoval na trvající nízké průtoky technický náměstek Vodohospodářské společnosti Olomouc Jiří Kožušníček. „Do budoucna však nevzdáváme boj o podzemní zdroj vody, který by vodu z Bystřice nahradil,“ dodal.

O zákazu odběru vody z Bystřice a jejích přítoků k jiným než pitným účelům rozhodl v srpnu Městský úřad Šternberk. Farmáři nato požadovali výjimku, s níž vodoprávní úřad nemohl souhlasit s ohledem na sucho a fakt, že právě dobytek na pastvinách je největším spotřebitelem vody z řeky. „Situace je natolik vážná, že jsme zákaz odběru museli vydat, a to do 30. září. Farmáři musejí více využívat zdroje podzemní vody, které jsou zatím dostatečné. Také odebírat vodu z veřejného vodovodu,“ vysvětloval vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Šternberk Antonín Kostrůnek s tím, že zákaz může být zrušen dříve v případě, že se hydrologická situace zlepší.

Vody však výrazně nepřibylo ani po více než měsíci. A s blížícím se podzimem jsou šance na vydatné zavodnění toků ještě menší. „Lze očekávat další pokles hodnot průtoků ve vodních tocích i hladin podzemních vod, pakliže se nevyskytnou situace s dlouhodobějšími regionálními srážkami,“ uvedl hydrolog Jan Unucka.

Olomoucký deník, ilustrační foto Povodí Moravy

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině