Sucho na žateckých chmelnicích by mohla vyřešit kryrská nádrž

12. září 2017 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Nápoje a voda v potravinách

Kryry - IMG_5791

Problém se zdroji vody pro pěstitele chmele na Žatecku by mohla vyřešit nádrž u obce Kryry. Voda a zavlažování chmelnic jsou důležité pro vyšší výnos chmele, řekl dnes ČTK tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.

O přehradě mluví zatím především odborníci, jako například Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. Šlo by o nádrž o objemu pěti milionů metrů krychlových, postavit by se mohla do 15 až 17 let, tedy zhruba v roce 2032. Samotné ministerstvo ale záměr neschválilo. Nádrž, která by zaplavila 73,4 hektaru na Podvineckém potoce, by se plnila z Nechranické nádrže vzdálené 22 kilometrů. Přivaděč vody lze vést po státních pozemcích.

„Dnes je závlaha na 20 procentech plochy (chmelnic) a její rozšiřování naráží na to, že už není zdroj,“ řekl Kovařík. V době sucha i na území pod závlahou můžou platit zákazy odběru vody. Žatecko a Rakovnicko dlouhodobě sužuje nedostatek vody. Pěstitelé by podle něj rádi investovali do závlah, jenže větší zdroje vody na zavlažování nejsou. Zavlažování chmele pomůže i půdě a samotnému boji s dopady sucha, protože se vláha dostane do krajiny, dodává.

U menších plánovaných nádrží v Senomatech a Šanově se dělají projektové práce, vláda o jejich stavbě dosud nerozhodla. Podle dostupných informací by nakonec mohly pouze zlepšovat průtoky tamních potoků, zemědělci by ale nemuseli dostat souhlas k využití vody z nich na zavlažování. „Využití, které jsme na začátku diskusí uvítali, teď jde do jakéhosi pozadí,“ uzavřel.

Pěstitelé na Žatecku pomalu končí se sklizní chmele, která letos bude podle Kovaříka průměrná. O výnosu zatím nechtěl mluvit, ačkoliv již sušárny zpracovávají poslední letošní hlávky chmele. Delší čas podle něj trvá, než se sklizený chmel z jednotlivých závodů spočítá. Prakticky sklizený je již nejrozšířenější Žatecký poloraný červeňák, čeká se na dočesání později dozrávajících odrůd, jako je například Kazbek.

Plocha českých chmelnic letos meziročně vzrostla o 3,5 procenta, uvádějí data Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Nejvíce, o 127 ha, vzrostla plocha Žateckého poloraného červeňáku, který je na 4317 hektarech nejpěstovanější odrůdou. Za ním následují s velkým odstupem Sládek s 295 hektary a Premiant se 165 hektary. U něj meziročně jako u jediné odrůdy poklesla sklizňová plocha, a to o deset hektarů.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace